Když byl v koupelně, pustila All blues. Při trumpetovém sólu se lehce otřásla. Neuměla vyjádřit skoro nic z toho, co v ní ty tóny vyvolávají. Melodie naplňuje nedočkavostí, ale klavír hraje neúprosně dál, jako by už nikdy neměl skončit.
„Je to vnitřní, uzavřená hudba.“ řekla mu, když se vrátil ze sprchy. Nikdy nechodil nahý. Přišel v bílých trenkách a oblékal si tričko.
„Já vím. Minule jsi mi vysvětlovala, jak těžko se poslouchá. Měla jsi úplně stejný výraz. Trochu se tě bojím, když jsi takhle poetická.“
