Konec cesty za svobodou - napsala Eva Hrušková

Namačkáni vedle sebe sedíme pod plachtou už tolik hodin. Nevidíme ubíhající krajinu, ztrácíme pojem o čase. Vedle mě se v čím dál kratších intervalech ozývá: "Už tam budem?"
Postupně přestáváme odpovídat.
Najednou auto zastaví. Sedíme a čekáme s otazníky v očích. Po chvíli se muži odváží odkrýt plachtu vozíku a vystupují. Za nimi jdou všichni ostatní.