Docela mě to překvapilo, protože si nemyslím, že moc kecám, ale Hana říkala, že jde taky do toho kursu, takže abych šla jako taky. To teda nechápu, jak a proč by se dospělí lidi měli učit psát, i když vím, že to není jako naučit se psát písmena, ale psát jako povídky, a tak různě.
Já už teda mám něco za sebou, protože ve čtvrté třídě jsem napsala moc hezkou slohovku, jak mě v létě uvízla pantofla v rozteklém asfaltu a málem mě přejel trolejbus. Tak to se soudružce učitelce moc líbilo. Teda ne to, že mě mohlo něco zajet, ale že to dobře dopadlo. A pak v osmé třídě jsem napsala strašně vtipnou povídku o tom, jak jsem nasedala na koně a praskly mě kalhoty a ten kůň se lekl a čím víc jsem řvala, tak tím víc utíkal. Nakonec ho chytili a sundali mě dolů, ale to se děckám ve třídě moc líbilo a strašně jsme se nasmáli. Tak si myslím, že mám pěkně našlápnuto, protože říkali, že jsem talent. Tak to jsem zvědavá, co mě ještě můžou v tom kursu naučit.
Věra říkala, že: „Vede to nějaká baba z Prahy, prý byla v televizi se Šípem!“
A říkala to tak nadšeně, že asi mě to mělo šokovat. Ale mě to nic neříkalo, protože já se na takový kraviny nedívám, já se dívám většinou na druhý program na ty dokumentální pořady. Schválně z legrace říkáme dokumentální, jako že mentální… No někdo se tomu ani nezasměje, protože to některé moje kamarádky nechápou. Jinak jako se normálně na televizi dívám, samozřejmě, hlavně na ty mexický telenovely, hlavně proto, že je tam moc hezká příroda a člověk se něco dozví taky o životě v jiných krajinách.
Tak když mě kamarádky tak přemlouvaly, tak jsem se rozhodla, že se taky přihlásím. Kdo ví, třeba mám opravdu talent a napíšu nějakou knihu. Námětů bych měla spoustu, protože mám opravdu zajímavý život a to, co jsem si třeba užila se svou tchýní, to by bylo na dvě knížky. Ale to napsat nemůžu, protože to bych musela psát i o manželovi, a to by se mu asi moc nelíbilo.
Až pak jsem zjistila, že jako domácí úkol je už donést něco napsaného dopředu, nějaký zajímavý zážitek. Tak já za zajímavý zážitek považuji právě ten kurs, ale o tom nemůžu ještě nic napsat, když jsem tam ještě nebyla. Ale zajímavé to určitě bude, protože jsem zvědavá, jaký normální člověk může za něco takového platit. Kolik tam bude asi lidí, abychom tam nebyly s holkama samy. Hlavně jsem zvědavá na tu babu z té Prahy, co to bude zač. My tady v Brně ty Pražáky moc nemusíme, oni si myslí bůhví co jsou víc, když jsou z Prahy. Ale já to tak neberu, já si počkám, co se z baby vyvrbí.
My tady neříkáme „baba“ jako urážlivě, prostě se říká „baba“ jako „ženská“, ale to si bude muset na ten náš hantec zvyknout, když se chce tady v Brně předvádět.
No, ale abych se vrátila k těm zajímavým zážitkům a splnila tak ten domácí úkol, tak můžu třeba napsat, že vloni třeba jsme byli na dovolené v Bulharsku, bylo tam moc hezky a byli jsme i na výletě ve Varně. Tam manžela oslovila v restauraci číšnice česky, a vykládala mu, jak pracovala v Česku. Manžel pak říkal, že je to bývalá prostitutka, protože dělala v nějakým klubu u hranic s Německem. Myslím si, že mu i dělala návrhy, když jsem šla na WC, ale manžel je škrt a určitě by za něco takovýho neplatil, kór když to má doma zadarmo. Manžel to sice popírá, ale já už to na něm poznám.
Jinak moře tam bylo docela studené, protože jsme tam byli v květnu, protože to bylo levnější. Ale zase tam tím pádem bylo málo lidí a měli jsme slunečníky zadarmo. A ještě tam byli jedni Češi, taky manželé a ten pán byl hrozně vtipný a moc jsme se spolu nasmáli. Když jsem to holkám vykládala, tak se jim to líbilo. Tak snad to babě z Prahy taky přijde vtipné, ať vidí, že i my v Brně máme smysl pro humor.
Zadání:
Napište parodii na úkol MŮJ NEJZAJÍMAVĚJŠÍ ZÁŽITEK, aby se dal použít jako příklad špatného psaní pro letošní autorské čtení na Dobešce, které se ponese v duchu lekcí Arnošta Lustiga.
