DÉŠŤ - napsal Jiří Wilson Němec

Jen stálé šumění deště, 

kolísá rytmus kapek o okap
za oknem sedím sám pořád ještě, 

sám chlapec, jinoch, muž a chlap
Jsme oba v tom, před tím neutečeš, 

kapka jak kapka a z lanoví síť
Jsme oba v tom, před tím neutečeš, ¨

a proto já tě - a ty mě chyť.

Hledím na napnutá lana pavučin 

a na kapky lanových kabinek
hledím na ně a myslím na chuť tvých slin 

a na mou hlavu a na v ní klínek
Kabinky vozí se houpavě, 

majitel dráhy zalez pro pršiplášť
vodově sjíždějí plesk, plesk, cákavě, 

navěky končí každá zvlášť

Vítr honí prchající kusy par, 

jsou jako cáry hvězdné mlhoviny
Co je tvá láska? Dar nedar! 

Uteklas před chvílí z její poloviny
Odešlas před chvíli předním vchodem,

 jako ten pavouk – do sucha!
Odešlas s naším lásky plodem, 

to nebyla, nebyla porucha!

Jsme oba v tom, před tím neutečeš…