Ale zároveň město s duší – s vůní čerstvých vaflí, ozvěnou středověkých uliček a zvláštním jazykovým koktejlem, v němž se mísí angličtina, francouzština a svébytný dialekt vycházející z brabantského nářečí nizozemštiny.
Brusel návštěvníkům nabízí historické středověké domy, secesní budovy architektů Paula Hankara a Victora Horty, moderní architekturu v podobě Atomia, mnoho parků a zelených zákoutí. Restaurace v centru města často mají několikasetletou tradici. Za deštivého počasí, které v Bruselu bývá celkem často, vás uvítá některé z místních muzeí. A co byste neměli vynechat?
Náměstí v nejstarší části Bruselu, které je zmiňováno již v 11. století, je nejnavštěvovanějším místem ve městě. Jeho výstavné historické budovy mu vysloužily zápis na Seznam světového dědictví UNESCO.
Dominantou náměstí je radnice z 15. století s 96 metrů vysokou věží, na jejímž vrcholu je téměř 3 metry vysoká socha svatého Michala, patrona Bruselu. Každý sudý rok v srpnu se náměstí na tři až čtyři dny pokryje květinovým kobercem, který má vždy jiné téma.
Manneken Pis
Nedaleko hlavního náměstí je malá soška čůrajícího chlapečka. Název pochází z bruselského dialektu a její historie se dá vystopovat až do poloviny 15. století.
Manneken Pis
Nedaleko hlavního náměstí je malá soška čůrajícího chlapečka. Název pochází z bruselského dialektu a její historie se dá vystopovat až do poloviny 15. století.
Chlapeček je obvykle nahý, při významných příležitostech je ale oblečený do nejrůznějších kostýmů. Jeho šatník je vskutku rozsáhlý, obsahuje více než 1000 oblečků. Mezi nimi je i český kostým vytvořený tradiční technologií modrotisku. Blízké muzeum vystavuje asi dvě stovky obleků a výběr pravidelně obměňuje.
Jeanneke Pis a Zinneke Pis
Na opačnou stranu od Grande Place, než je čůrající chlapeček, objevíte podobnou sošku holčičky. Je mnohem mladší než Manneken Pis, ve slepé uličce Impasse de la Fidélité trůní teprve od roku 1987.
Bruselané jsou ale vtipálci, a tak v roce 1999 na křižovatce ulic Rue des Chartreux a Rue du Vieux-Marché-aux-Grains v centru města přibyla další bronzová soška, tentokrát psa značkujícího patník.
Tervuren
12 km vzdušnou čarou z Grande Place je městečko Tervuren. Už sama cesta z centra Bruselu je zážitkem: jezdí sem tramvaj číslo 44, která ke konci projíždí rozsáhlým lesem. Konečná zastávka je u Afrického muzea, které se zaměřuje na bývalou belgickou kolonii Kongo. V parku pod muzeem je řada jezírek, které jsou oblíbeným místem kachen a hus, a pokud se projdete ještě dál lesem, najdete zde velké arboretum.
Hranolky v Maison Antoine
K Bruselu a Belgii obecně neodmyslitelně patří nejen pivo, ale také hranolky, které v papírových kornoutcích koupíte v pouličních stáncích.
Podle Belgičanů to bylo právě v jejich zemi, kde se začala psát historie hranolek. Jedí je obvykle s majonézou nebo některou ze speciálně připravených omáček.
 |
| Foto: Antonio Zugaldia |
 |
| Foto: Maxifred |
Na opačnou stranu od Grande Place, než je čůrající chlapeček, objevíte podobnou sošku holčičky. Je mnohem mladší než Manneken Pis, ve slepé uličce Impasse de la Fidélité trůní teprve od roku 1987.
Bruselané jsou ale vtipálci, a tak v roce 1999 na křižovatce ulic Rue des Chartreux a Rue du Vieux-Marché-aux-Grains v centru města přibyla další bronzová soška, tentokrát psa značkujícího patník.
Královské zahrady v Laekenu
Na sever od starého města se rozkládá rozsáhlý komplex skleníků královských zahrad. Přístupný je jen tři týdny na jaře, obvykle na přelomu dubna a května. Kromě tropických a subtropických rostlin jsou k vidění i ty, které rostou v mírném pásmu. Zajímavý je z architektonického hlediska i celý komplex ze skla a kovu ve stylu Art Nouveau. Během návštěvy si můžete vybrat delší tříkilometrový okruh, nebo kratší dvoukilometrový, který je otevřený i na noční prohlídky.
Na sever od starého města se rozkládá rozsáhlý komplex skleníků královských zahrad. Přístupný je jen tři týdny na jaře, obvykle na přelomu dubna a května. Kromě tropických a subtropických rostlin jsou k vidění i ty, které rostou v mírném pásmu. Zajímavý je z architektonického hlediska i celý komplex ze skla a kovu ve stylu Art Nouveau. Během návštěvy si můžete vybrat delší tříkilometrový okruh, nebo kratší dvoukilometrový, který je otevřený i na noční prohlídky.
 |
| Foto: Chemical Engineer |
Tervuren
12 km vzdušnou čarou z Grande Place je městečko Tervuren. Už sama cesta z centra Bruselu je zážitkem: jezdí sem tramvaj číslo 44, která ke konci projíždí rozsáhlým lesem. Konečná zastávka je u Afrického muzea, které se zaměřuje na bývalou belgickou kolonii Kongo. V parku pod muzeem je řada jezírek, které jsou oblíbeným místem kachen a hus, a pokud se projdete ještě dál lesem, najdete zde velké arboretum.
 |
| Foto: EmDee |
Hranolky v Maison Antoine
K Bruselu a Belgii obecně neodmyslitelně patří nejen pivo, ale také hranolky, které v papírových kornoutcích koupíte v pouličních stáncích.
Více než 65 lety fungování se může pochlubit Maison Antoine na náměstí Jourdan nedaleko Evropského parlamentu. Popularita této „hranolkárny“ (ve francouzštině friterie) je taková, že se zde často stojí dlouhá fronta. Pokud sem zajdete, můžete si s hranolkami sednout do některé z místních restaurací a dát s k nim belgické pivo.
Zadání:
Napište text na téma 48 hodin v nějakém městě, kde bude stačit pět boxíků, co tam vidět. Jako zde: Montreal.
Původní verze perexu:
Brusel jako hlavní město Belgie, sídlo orgánů a institucí EU a významných mezinárodních organizací jako NATO, je místem, kde se odehrává vrcholná mezinárodní politika. Zároveň je to ale i město s bohatou historií, typickými jídly a svébytným dialektem vycházejícím z brabantského nářečí nizozemštiny. Všude se domluvíte nejen francouzsky nebo nizozemsky, což jsou dva oficiální jazyky, ale také anglicky.
