Jednou, když se schylovalo k zimě, všechny veverky sbíraly oříšky, aby měly zásoby. A říkaly Amálce: „Pojď sbírat s námi.“ Ale Amálce se sbírat nechtělo. Dál si hrála, skákala po stromech a lítala, kde se dalo.
Jednoho dne si chtěla dát snídani. Ale nenašla žádný oříšek, jelikož všechny byly pod sněhem.
Když to viděla její kamarádka, bylo jí Amálky líto, a tak ji pozvala na oříšky k sobě domů.
Amálka se zastyděla a došlo jí, že bez práce nejsou nejen koláče, ale ani oříšky!
