Kdybych neuměl číst - napsal Marek Bucko

Dívám se na tebe a chtěl bych zkamenět 

a pomoci ti s koupelí.
Bronz a kámen 

snad doba a časy nedělí.

Chtěl bych s tebou být a vnímat těla jen.

Srůst tu v sousoší a žít ten sen.

Mýt tvůj, dívko, prs, ne nekoukej se skrz,
hladit záda tvá, kde nejsou už jen nevinná,
Vpít se do klína tam, co teče bystřina.

Opláchni tělo vodou a prsy tvé budu hníst,
opij mě touhou, nech rozkoš mě jíst.

Jen abych ti rozuměl, tak nesměl bych umět číst.


Pozn. autora: 

inspirováno sochou „Dívka myjící si prs“ od Jana Štursy












Zadání: Zavři oči, představ si obraz, nebo jiné umělecké dílo a nech ho na sebe působit. Napiš esenci tvých pocitů. Verše "Kdybych neuměl číst".