Nakonec to stálo za to. Prošla jsem nádherná města, poznala nové lidi, objevila rozdíly v kulturách a zvycích. Největší výhodou bylo, že jsem si mohla vše plánovat podle sebe – žádné kompromisy, jen čistá svoboda. Byla to šance přemýšlet, zpomalit, vnímat svět jinak.
Samozřejmě to mělo i nevýhody. Občas mi chyběla společnost, sdílení dojmů. Největší výzvou však byla bezpečnost – zvlášť jako mladá žena jsem musela být neustále ve střehu. Také jsem se musela naučit šetřit a řešit situace, kdy mě někdo chtěl oklamat. Ale tyhle zkušenosti mě posílily – získala jsem větší sebevědomí, naučila se orientovat v neznámém prostředí a nebát se požádat o pomoc.
Tahle cesta pro mě nebyla jen sérií navštívených míst, ale zásadní životní zkušeností, která m změnila.
Moje nejneobvyklejší dobrodružství začalo, když jsem strávila měsíc na cestách sama. Původně jsem měla cestovat s rodinou – dva měsíce jsme plánovali trasu, zajišťovali ubytování a těšili se na nezapomenutelné zážitky. Plán byl dokonalý: Praha, Marseille, plavba po Středozemním moři, Barcelona, Neapol, Řím, Janov, poté Monako a Paříž.
Jenže rodičům zamítli víza. Nikdy jsem necestovala sama, a najednou jsem měla před sebou celý měsíc bez společnosti. Přemýšlela jsem, zda cestu neodložit, ale rezervace byly zaplacené. Nakonec jsem se rozhodla zariskovat.
Litovala jsem? Většinou ne. Viděla jsem nádherná města, poznala nové lidi a zažila atmosféru míst svým vlastním tempem. Největší výhodou bylo, že jsem si sama určovala, kam půjdu a jak dlouho tam zůstanu. Měla jsem čas přemýšlet a poznat sebe samu.
Samozřejmě to nebylo vždy jednoduché. Chyběla mi možnost sdílet zážitky, občas jsem se cítila osaměle a musela se potýkat s otázkou bezpečnosti. Učila jsem se šetřit, jednat s lidmi, kteří se mě snažili podvést, a přizpůsobovat se nečekaným situacím.
Přesto mi tahle cesta dala víc, než jsem čekala. Získala jsem sebevědomí, naučila se spoléhat sama na sebe a otevřela oči světu kolem. Nebylo to jen dobrodružství, ale životní zkušenost, na kterou nikdy nezapomenu.
