Touha - napsala Martina Křížková

Ohnivá řeka projede mým tělem, vzpíná se a postupuje ze spodu nahoru. Snažím se ovládnout brnění v podbřišku, ale prameny a pramínky z té řeky se nezadržitelně rozlévají do rukou a nohou, do pat a konečků prstů. Konečně zasáhne ten příval i šíji a mozkové závity. Celé tělo náhle ztěžklo a vzadu na patře polykám hořkosladké tóny.
Už mě nenechej čekat lásko, chci tě!