„Cože?“
„Pozdrav Dejvise“
„Vydrž, já teď telefonuju, nevidíš?“
„Grrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr“
„Hergot, kolikrát ti to mám říkat, když se s někym bavim, tak musíš počkat.“
„Ale ty si nepozdravil Dejvise.“
„Zavolám vám později.“
„Nesnášim tě.“
„Hele, řikám ti to pořád dokola, musíš počkat, když se s někym bavim.“
„Jenže ty si nepozdravil Dejvise.“
„Co to máš pořád s tim Dejvisem, vždyť tu nikdo neni“
„To je proto, že Dejvis už odešel.“
„Ale vždyť tu celou dobu nikdo nebyl.“
„Jojo. Dejvis tady byl, ale protože si telefonoval, tak vodešel.“
„Tak nebreč, a kam šel ten Dejvis?“
„Šel pryč, protože seš zlej.“
„Ale no tak, musel sem to vyřídit. A kam šel?“
„Tamhletudy, za barák, možná ho eště dohoníme, poď.“
„No tak jo“
„Jééé, tady je, pozdrav Dejvise!
„Ježišmara, vždyť je to jenom ploštice“
„No jasně, ale menuje se Dejvis, tati!“
