Je brzo ráno a já sedám do bílé Hyundai Elantry a vyrážím vstříc sanfrancisským kopcům. Jak nervozita mizí, tělo se stává lehčím a ústa se začínají sama od sebe usmívat.
Pustím rádio na plný pecky. „This could be Heaven or this could be Hell,“, zpívám si s jednou rukou na volantu a druhou ve vlasech. Vyšlu poslední myšlenku všem, kteří kdy vkročili do knihkupectví City Lights, ve zpětném zrcátku se rozloučím s mostem Golden Gate a jedu.
Jedu opojená překonáním vlastního strachu z obřích amerických dálnic a automatické převodovky. To je přesně ono. Jsem na cestě jako Jack Kerouac.
„And she showed me the way“, zpívám naplno s rádiem. Po třetí písničce zjišťuji, že mě ten hluk štve.
Poupravím hlasitost Frankieho a pokračuju podél pobřeží Tichého oceánu do Holywoodu.
Čekají mě ještě stovky mil, než mě přivítá hotel California.
