Přestaň už konečně tak řvát! Přistála jí rána do hlavy… no konečně… už budeš klidná?! No proto…Dívka se ještě trochu cukala, ale neměla šanci vzdorovat.
Po studené dlažbě se sune její stále teplé tělo a nechává za sebou purpurovou stopu.
Pracně jsem tělo přetáhla přes okraj kádě vystlané lněným suknem.
"P… Prosím… Nikomu nic neřeknu…"
Na to zapomeň maličká… Čepel pohladila jemný krk a rozřízla ji jak papír. Bílé tělo se zalilo červeným proudem.
Vana je připravena!
Ach, tohle jsem již potřebovala jako sůl! Šaty z ní sklouzly a v mžiku se elegantně vnořila do vany. Hraběnka natáhla ruku, a v její ruce se zjevila číše, konkrétně číše dobrého vína. Služka mlčky odešla.
A tak tam ona, ležící v krvi, nasávající mládí každým pórem, pije víno, vedle vany tělo mrtvé služtičky chladne a ona se veselí.
Tomu se říká self care day podle Alžběty Bathory.
