Kamila Vlčková
Cáry mlhy visí nad potemnělým údolím. Z šera jsou nejdřív slyšet jen rychlé kroky, až pak se vynoří postava. Udýchaná, běží trochu neohrabaně. Co metr se vyděšeně ohlíží.
„Co to sakra bylo?"
To děsivé zaúpění jí stále zní v uších jako varovná ozvěna. Ticho za ní je však ještě zlověstnější.
Zadání:
Napište začátek příběhu tak napínavě, aby jej chtěl čtenář určitě dál číst.
Jiří Černý
Otec se za volantem usmíval, věnec pro dědu a babičku voněl jehličím a mé osmileté oči hleděly na závěje sněhu. Všechno bylo prima. Zatím.
