ve večerním šeru
pleteš mi deku
z pocitů.
Slyším tvůj hlas
volající z nebe
a ze všech těch citů,
po zádech běhá mi mráz.
Kouzelnosti lidských krás,
jež uvádí mě do nepřítomnosti,
viděl jsem spousty míst,
kde běhal mi po zádech mráz,
odproštěn od minulosti
chtěl jsem v těch chvílích číst.
jež uvádí mě do nepřítomnosti,
viděl jsem spousty míst,
kde běhal mi po zádech mráz,
odproštěn od minulosti
chtěl jsem v těch chvílích číst.
