Cestovatelské metafory

Španělské býčí zápasy jsou jako Trantinovy filmy. Hlavní hrdina vždy zemře v kaluži krve.

Eiffelova věž je jako dáma, která stojí nohama na zemi, ale hlavu má v oblacích.

Pohled do Grand Canyonu je jako pohled do ženského výstřihu, který jde nebezpečně hluboko.

Chorvatské pláže mi připomínají sardinky v konzervě. Všichni se tlačí tělo na tělo ve vlastní šťávě. 

Hora Říp je pro Čechy jako Děvín pro Slováky.

Potápění v korálovém útesu je jako z filmového plátna, kde sleduju film Hledá se Nemo pořád dokola.

Setkání s chudobou v Indii je jako zrcadlo.
Římské koloseum působí jako dům v rekonstrukci, kde ještě nestihli zasadit plastová okna.

Cesta k protinožcům je jako vyšetření u zubaře, kdy netrpělivě čekám, až to všechno skončí.

(Eva Kopecká)

Eiffelova věž je jako krk hladové žirafy okusující větve akátovníku

Chorvatské pláže jsou jako muzeum oblázků, Perfektní pro pořádání olympiády v hodu žabek.
Španělské býčí zápasy jsou jako  manželství temperamentní dvojice z Andalusie, kde toreárod je jistě ženou.

Pohled do Grand Canyonu je jako poslední okamžik před usnutím. Ještě slyšíte hlasy zvenčí, ale již jste pohlceni přocházejícím snem.

Setkání s chudobou v Indii? Víte o něm, ale...

Hora Říp je pro Čechy jako symbolická, ale pro cizince jako mraveniště. 

Potápění v korálovém útesu je jako kaleidoskop. 

Setkání s chudobou v Indii je jako parkety opilého malíře, který zakopl o svou paletu barev.

Římské koloseum působí jako podmanivý okamžik před usnutím.
(Michaela Stanová)

Úplněk nad Berounkou je jako pozvánka do magického světa víl, hejkalů a vodníků. 

Pohled do Grand Canyonu je jako... jeden velký otazník a vykřičník s nádechem dobrodružství.
Chorvatské pláže jsou plné ostrých kamínků, které jsou jako jazyk místních obyvatel. 

Eiffelova věž je jako dívka, o které jste romanticky snili, ale jen do té doby, než promluví.
Hora Říp je pro Čechy jako symbol národní hrdosti, o který se nezasloužili hokejisti z Nagana, ale nějaký praotec Čech.

Potápění v korálovém útesu je jako vstoupit do jiné dimenze, kde platí zákony podmořského boha Neptuna.
Setkání s chudobou v Indii je jako zrcadlo.
Španělské býčí zápasy jsou školní výlet na konci roku. Nikod to nepřizná, ale každý se těší.
Římské koloseum působí jako ementál vyžraný od myši.

Úplněk nad Berounkou je stejný zážitek jako jahodové knedlíky U rozvědčíka.

(Eva Návorková Vejvodová)

Pohled do Grand Canyonu je jako... jeden velký otazník a vykřičník s nádechem dobrodružství.
Chorvatské pláže jsou takový náš Václavák, všude kamení a Češi. 

Eiffelova věž je jako baletka rozkročená nad jevištěm.
Hora Říp je pro Čechy jako příliš blízká zastávka praotce Čecha na jeho putování za zemí zaslíbenou. Proč se nezastavil o pár set kilometrů dál?
Setkání s chudobou v Indii je jako probuzení ze zlého snu.
Španělské býčí zápasy jsou jako přehlídka napětí a nebezpečí zahalená do červeného.
Úplněk nad Berounkou je jako čtení mezi řádky v povídkách Oty Pavla.

Římské koloseum působí jako zastavení v čase - všude okolo stovky hlučných aut, jen uprostřed ticho a zjevení.

Cesta k protinožcům je přestně to, jak rozumím tomu, že cesta je cíl.
(Soňa Štroufová)

Eiffelova věž je jako mateřské zneménko. Pro někoho je to symbol individuality, jiný by se ho nejraději zbavil.

Chorvatské pláže jsou jako ruzyňské letiště. Jednou za čas slyšíte třeba němčinu, ale Čechů je tam převaha.
Římské koloseum působí, jako kdybyste se ocitli na demonstraci Milion chvilek pro demokracii.
Španělské býčí zápasy jsou jako  špatná sen. Tady si hrozně přejete, aby to už skončilo.
(Dominika Tokárová)

Eiffelova věž je jako strážkyně majáku majestátně se tyčící nad Paříží.
Chorvatské pláže mi připomínají kýčové pohlednice snaživého fotografa.
Římské koloseum působí jako magický kruh uchovávající tajemství dávné minulosti.
Pohled do Grand Canyonu je jako pohled do vlastní duše. Velmi překvapující.

Hora Říp je pro Čechy něco jako fotbal pro Němce.
Setkání s chudobou v Indii je jako drsné dloubnutí do žeber se slovy: "To čumíš!"

Potápění v korálovém útesu je jako návrat do prehistorie, kdy na zemi nebyli lidé.

Španělské býčí zápasy jsou jako emoční bouře, která smete všechny.
Cesta k protinožcům je jako provrtat si tunel skrz zemi na druhou stranu světa.
Úplněk nad Berounkou je jako tajemství Zlaté řeky, o které vyprávěl Ota Pavel.
(Jana Franková)

Eiffelova věž je jako zkostnatělý golfista.
Chorvatské pláže jsou jako obložené chlebíčky bez vajec.
Římské koloseum působí jako rybí konzerva.
Pohled do Grand Canyonu je jako hluboké zamyšlení bez výsledku.
Setkání s chudobou v Indii je jako vystřízlivění po večírku.

Potápění v korálovém útesu je jako cesta do tiché fantazie.
Cesta k protinožcům je jako obrácení přesýpacích hodin uprostřed léto-zima.
Úplněk nad Berounkou je jako kýčovitý záběr na konci Hollywoodského filmu.
(Katka)