„Haha, no to máš pravdu, neuděláš, když už jsi ve skutečnosti dávno mrtvá! Člověk by si měl dobře rozmyslet, co v životě dělá, protože nikdo za živa neví, jak se po smrti bude cítit. Já jsem byla cudná, tak jsem si nechala aspoň hedvábný šál přes ramena a boky, tak je mi teď tepleji.“
„No to sis moc nepomohla, protože si zase nezažila, jaký bylo teplo s mistrem pod peřinou a navíc, teď víc chlapi okukujou mě, protože takový oblečený vidí všude.“
„Přiznám se, myslela jsem si původně, že mistr je romantik a ocení takové to napůl zahalené tajemství, bude se snažit ho dobýt, ale vyšlo najevo, že mistr je chlívák a skočí na všechno, co se mu samo nabídne, naprosto bez výběru.“
„Neřvi tolik, vidíš, že má bustu kousek od nás, může se urazit a bude poškozenej a vyřadí ho ze sbírek. A já se na něho ještě pořád ráda dívám.“
„Nakonec, jsem ráda, že si mě vybral aspoň jako model, když už nic jinýho, některá neměla štěstí ani na to, a že se jich snažilo…“
„Ať je to tak nebo tak, to, co jsme s mistrem zažily, už nám nikdo nevezme a možná z nás někteří lidi ty emoce vycítí. A o tom my sochy asi jsme.“
Zadání:
Napište dialog Štursových oživlých soch v Horácké galerii.