4. srpna 2022

Cestopisné háčky - napsali Jiří Wilson Němec, Zuzka Kratochvílová

Zadání:
Vyberte si místo, kam rádi jezdíte, a zkuste vymyslet originální úhel pohledu - nápad, na jakém byste svůj cestopis postavili. Pak napište úvodní odstavec vaší cestovní reportáže.

Příklad:
V ZEMI FJORDŮ
Milan Vodička
Je to tady jako chrám pod širým nebem. Čekáte, že každou chvíli se z nějaké soutěsky vynoří zachmuřený germánský bůh a sekerou vysekne do nebetyčných skal kolem další norský fjord.



Foto: Marc Ryckaert
KORFU
Jiří Wilson Němec
Konečně jsem v horkém odpoledni vystoupal vysoko nad hladinu moře. Setřel z čela pot a zvedl oči v úžasu. 
Tak to je on. Zámeček Achillion. Nádherný stejně jako byla ona, císařovna Sisi, která jej nechala vybudovat. Nemohla si vybrat lepší místo. 
Tenhle ostrov je místem zaslíbeným. Když jsem četl knížku Geralda Durrella „O mé rodině a jiné zvířeně“, představoval jsem si Korfu jen v hlavě. Jejich dům, stojí-li ještě, určitě najdu. 
Pomyšlení na svůj plán mě činí šťastným.




ROZDÍLNOST, KTERÁ SPOJUJE
Zuzka Kratochvílová  

Sedím v autobuse do hlavního města Port Louis na ostrově Mauricius. Přes uličku vedle mě se veze husa v proutěném košíku. Sedí na klíně starší ženě, na které je znát indický původ. Před ní sedí mladá žena evidentně afrického původu s šestiletou holčičkou. Obě dokonale upravené vlasy spletené do copánků s konečky zavázanými barevnými mašlemi a na sobě šaty jak do kostela. Za mnou sedí francouzský manželský pár důchodců. Rozmanitost zdejší populace na vás dýchá na každém rohu. Tak rozdílní a přesto tak stejní. Pohodáři a kliďasové. Tady lidé umí žít v dokonalé symbióze. To, co v jiných státech řeší jako obrovské problémy, tady považují za malichernost a nicotnost.
Mauricius je znám svou otevřenou náručí vůči všem cizincům. Nikdo tu neřeší barvu vaší pleti nebo jazyk, kterým hovoříte. Francouzština i angličtina jsou obě úředním jazykem. Mluví s nimi plynně malé děti zrovna jako zelinář na trhu. Rozmanitost a barevnost tohoto ostrova zkrátka naleznete v moři, v přírodě i na ulici.

(Hledala jsem hlavní premisu, proč chci cestopis psát. Vybrala jsem místo a to, co mě na něm nejvíc zaujalo. Mauricius je pro mě symbolem pro toleranci a země, kde spolu dokážou žít lidé mnoha náboženství, kultur i původu. Chtěla jsem to ukázat na konkrétním příkladu a tím jsem začala.)