4. srpna 2022

Vyznání - napsal Martin Tomášek

Jan Sorokáč
Haló, jsem duše Martina Tomáška Martin je sedící křivá troska na kolečkách bez chuti a elánu do života hodně toho o sobě sdělil ve sve knize Duši nespoutáš. 
Nedávno mu umřela teta, strýc, nakonec babička. Pár měsíců po tom skončil v nemocnici s chudokrevností a ještě dalšími drobnými problémy.
Dali mu transfuzi. Ještě čeká na další vyšetření ohledně něčeho jiného. Tak uvidíme během toho, co mu tekla do žil nová krev, tak si opět uvědomil svoji největší životní touhu a přání neumřít jako panic - viz kniha Duši nespoutáš.
Martin se mi svěřil se dvěma věcmi.
A sice, že od toho, co napsal svoji první knihu, svůj náhled na ženy a případné soužití s nimi změnil. Dřív to chtěl se vším všudy i s nastěhováním. Dnes by mu stačilo za svojí láskou dojíždět a být jí nablízku. Jestli by se tam něco dělo něco víc,, než pohlazení polibek, přitulení, držení za ruku, to by bylo na partnerce...  jemu by stačilo i to málo.