16. dubna 2022

Třetí dítě za odměnu - napsala Jarmila Protivová

„Mami, já se asi trochu bojím.”
„To já taky, Šímo, jít k zubaři není žádná sranda, ale je to potřeba.”
Je ve mě malá dušička, jak náš tříletý syn návštěvu zubaře zvládne. Snad dobře, žádnou zkušenost, natož špatnou s ním nemá. Po chvilce čekání se otevřou dveře a zubař nás vyzve dál. Šíma vyskočí a vtrhne dovnitř s hlasitým: „Dobrý den! Hlavně pozdravit, viď, mami?”

Usměju se na něj a pomalu usedám do křesla.
„Já jdu první, ať to mám za sebou,” předbíhá mě.
„Tak pojď na klín,” řeknu překvapeně. Se zaujetím si prohlíží zubaře i prostředí kolem a všechny nástroje.
„Je tu kaz, který bude potřeba opravit”.
„Teď?”
„Ano, jestli bude spolupracovat, tak můžeme”.
„Myslím, že bude.”
Zubař komentuje každý úkon, Šíma sedí a občas mi jemně zmáčkne ruku.Po chvilce je vše hotovo. Šíma seskočí a v mé kabelce vyhrabe piškoty.
„Dobrý, Šimonku?”
„Jo, dobrý, mami,” pronese s klidem a začne jíst.
Moje největší překvapení v životě mě nejspíš nepřestane nikdy překvapovat.