15. dubna 2022

Koníčky (moderní) - napsala Zdena Součková

Alexandr se zalíbením ještě jednou pohladil červené Ferrari po horkém chladiči a s povzdechem vrátil klíčky kamarádovi Richardovi. To byla jízda! Ještě že měl občas možnost zasvištět si po závodním okruhu v perfektně vytuněném autě, to byl relax po hodinách strávených v kanceláři nebo u soudu. 
„Tak snad už ti ten příští závod vyjde, divochu vole!“ rozloučil se s kamarádem automechanikem a amatérským závodníkem. „Kurevsky drahej koníček,“ pomyslel si trošku závistivě. 
Ale věřil tomu, že advokátní praxe mu už konečně začne vynášet tak, jak si to vysnil. Ještě že jsem nešel na pajdák, jak chtěl otec, to by byl teprve vopruz, a za pár babek.
Dnešní ranní sezení s účetním mu na náladě taky moc nepřidalo. Prej šetřit! Na co? Víckrát už mladej nebude, a co neužije teď, už se nikdy nevrátí. 
„Asi jsem se neměl tak brzo ženit,“ pokračoval Alexandr v neradostných úvahách, když opadl adrenalin z prožité jízdy. Rodina Marie sice měla majetky a zatím se chovala poměrně velkoryse, ale soužití s Marií bylo čím dál tragičtější. Původně byla celkem pěkná holka se smyslem pro humor. Po děckách trochu přibrala, a tím začala její zarputilá posedlost zdravou stravou a štíhlou postavou. Dneska je vychrtlá na kost, není za co pořádně chytit… 
A to, co se doma vaří! Nebo spíš jen chroustá! 
Marie se jenom váží a zkoumá, jestli nepřibírá, už se ani nezasměje, prej aby neměla vrásky! Posledně, zrovna, když si doma pochutnával na tlačence s cibulí, na něho vrhla takovej pohled, že se až lekl. Koutky úst znechuceně zakroutila dolů, jako stará voprať, napadlo ho. Od nosu dolů se jí vyrýsovaly tak hluboké vrásky, až se mu tlačenka zašprajcovala v puse. 
„Ještě že po mně nebude večer nich chtít, v posteli je na prd, pořád unavená, na hubě naplácaný kvasnice nebo co, smrdí to po celé ložnici.“ 
Přidal do kroku. Díky bohu za hospodu Na zámku! To mu znovu vrátilo chuť do života. Ve výloze ještě zkontroloval stav své pěšinky a vzorně zaholených vousů, posunul na zápěstí nové luxusní hodinky a šťastně se nadechl. Z dálky už viděl před hospodou mladou servírku Annu, dceru majitelů, jak v podřepu dopisuje menu na tabuli. Kulaté pozadí se krásně rýsovalo v černé minisukni a z bílé halenky vykukovalo bujné poprsí. 
„Sakra, ta Anča je čím dál rajcovnější… Marie zrovna zase odjela někam na welnes víkend s tím protivným anglickým koučem Rilkem, prej jóga… bůhví proč tam vůbec jezdí… ale co, ať si holka taky užije, i když pochybuju, že by ten mladej Rilke z ní byl nějak vodvázanej.“ 
Chtivě nasál vůni pečeného kolena, pohled na Annu zaplašil všechny jeho chmurné úvahy a znovu se v něm probudily jeho živočišné pudy, které se tak marně snažil krotit. 
Jeho chtivý pohled zachytila Anna, trošičku zrudla, protože Alexandrova pověst nenasytného dobyvatele byla obecně známá, ale pak se něho odhodlaně podívala zpod svých dlouhých řas, a bylo jim oběma jasné, kam se bude jejich vztah ubírat.

Anna mu skýtala dvojí potěšení, výborně vařila a milenka byla taky excelentní. Její mladé pružné tělo, dychtivé a žádoucí ho nepřestávalo vzrušovat. Trávil v její garsonce čím dál víc času. Pak, jako obvykle, zjistil, že Aniny nároky rostou až příliš neúměrně. 
„Potřebovali bychom větší byt, lásko, když jsme teď pořád spolu… a jestli nás bude víc…“ naznačovala nenápadně. 
Když se Alexandr přistihl, že jí tajně přepočítává antikoncepční tabletky, jestli nevynechává, došlo mu, že je nejvyšší čas z tohoto vztahu vycouvat. Jeho účetní konečně začínal být spokojený se stavem Alexandrova konta. A to určitě není důvod k tomu zakládat novou rodinu. Marie je s jejich soužitím spokojená a poslední, co by Alexandr chtěl, je mladá žárlivá manželka s malým dítětem.

Seznámil Annu s kamarádem Richardem, nenápadně mu naznačil, že by Anna mohla být k dispozici. Byl potom často zaneprázdněný, návštěvy u Anny striktně omezil, a nechal Richardovi volný prostor. Anna posléze pochopila, že je lepší Richard v hrsti než Alexandr na střeše a vina z rozchodu tak padla na její hlavu.
„Už toho začíná být moc, svobodní kamarádi docházejí, musím to vymyslet jinak. Kdepak, už žádný svobodný holky, od teď už jen vdaný paničky. Nakonec, až Anna porodí, vrátí se do rodinné hospody a může si k ní zase začít chodit na pečené koleno, a když bude Richard na závodech…“ 
Alexandr si spokojeně zamnul ruce.