Dveře ordinace se prudce otevřely a vyšel šarmantní muž ve středním věku.
„Další, prosím!“ vykřikl a pohlédl na tři ženy v místnosti. Zvedla se mladá puberťačka v pokročilém stádiu těhotenství a nervózně se na doktora usmála. „Nebojte se, slečinko, já nekoušu.“
Když se za dívkou zabouchly dveře, osmadvacetiletá bruneta pohladila svého malého syna a znechuceně pohlédla na ženu vedle. „To snad není možný, v tomhle věku mít děcko…“
„Já měla dítě v osmnácti a moje stará máma ve stejným věku dvě,“ odvětila dáma v květinových šatech, jejichž žmolky a sepraný vzor vypovídaly o jejím stáří.
„To ale byla jiná doba.“
„No dovolte! Každý je připravený na rodinu jindy.“
Mezitím začal brunetin synáček z plna hrdla řvát a ona dál argumentovala proti ženě.
Šaty starší dámy se zavlnily, když se natáhla a položila mamince ruku na koleno. „Vy očividně nejste připravená ani teď.“
Zavládlo ticho, které přerušil až příchod doktora s těhotnou dívkou v patách. Slečna se rychle vypařila a doktor jim věnoval odzbrojující úsměv se slovy: „Někdy je lepší použít ochranu, nemám pravdu?“
