27. května 2021

Jak mi snídaně vybrala účes - napsala Asja Žilová

„Podívej se, jaká jsi krásná holčička,“ chlácholila mě babička, jakmile mi stáhla gumičkami vlasy. Ze zrcadla se na mě dívala naštvaná holka s culíky, řídkými jako štětec na uších rysa. Ani pláč, ani vztek mi nepomohly uniknout hřebenu a gumičkám. Nelíbí se mi, když mě hned po ránu babi nutí učesat mé neposlušné vlasy. Každý pramínek se snaží sebrat do gumičky, a to hrozně bolí. Ještě horší ale je, když začne plést copy… Časem jsem pochopila, že pláčem a vztekem ničeho nedosáhnu, protože babička byla stále vynalézavější. Teď mi neříkala, že jsem krásná, ale šla na mě jinak. Předtím, než mě začne trápit, se vždy zeptá: „Tak co, naše sluníčko, jak tě dnes učešeme? Jako Elsu, Pipi, nebo jako opičku?" Věděla, že ty postavičky z filmů se mi líbí. Na začátku se mi líbila představa být jim podobná, ale pak mě to přestalo bavit. Všechny účesy byly stejně bolestivé. Dnes musím něco vymyslet, abych tomu utrpení unikla. Aha, už vím!
„Hý, hý, hý!“ zakřičela jsem jako kůň a vlítla do obýváku. Pak jsem pokračovala: „Hopsa, hejsa, do Brandejsa...“, hopsala jsem kolem jídelního stolu. Babička s hřebenem a gumičkami v ruce se mě udiveně zeptala: „Co to má být?"
„Nevidíš? Dnes chci být koníkem. Koníkům, jak je známo, se nikdy nevážou žíně do culíků a copů. Dnes budu celý den koníkem.“
Babi se chytře usmála, odložila hřeben a gumičky na stůl a řekla: „Tak ať je po tvém. Když koníček, tak koníček. A co bude naše hříbátko snídat?"
„Lipánek a palačinky."
„Kdepak, koně jedí trávu a oves. To znamená, že dnes bude na snídani ovesná kaše.“
Zarazila jsem se a přestala hopsat. Ovesnou kaši nemám ráda ještě víc než culíky a copy. Tak mazaný podraz jsem od babičky nečekala…
Babi pokračovala: „A navíc koním také pletou hřívy do copů a na svátky jim do nich dokonce vplétají pentličky."
„Ale, babi, myslíš, že se jim to líbí?" snažila jsem se zachránit tak krásně vymyšlenou výmluvu s koníkem.
„To nevím, ale vyber si: ovesná kaše nebo Lipánek."
„Lipánek..." vzdala jsem se a pokorně usadila na židli. Znovu mě babi převezla, výkupné za Lipánka bylo bolestné. Dva střapaté culíky trčely na hlavě jako u Pipi, chyběly jen dlouhé punčochy a pihy na tváři.

Elliot Jačků