No, samozřejmě… Když nejste schopný opravit něco tak jednoduchýho, jako je šroubek v bočnici.
Pane, jak bych ho mohla najít? Mně bude 80, já jsem ráda, když trefím za světla domu, a to bydlím tádlec u polikliniky.
Proč bych si měla kupovat nový? Vidíte co mám na sobě? Přijde Vám, že si to můžu dovolit?
Ale kdepak, to je památeční kabát po neboštíkovi, pro štěstí.
Co to je? To je milej pane účet za opravu zubní protézy. Ten váš šroubek mi totiž spadl do snídaně.
No, do míchaných vajíček… Takže je nad slunce jasný, že jsem ho nemohla najít. Až když jsem si do něj kousla, a příjemný to nebylo. A to máte kliku, že už mám ty zuby vyndavací a zas tam dací. Protože jinak by vás ten šroubek vyšel sec sakra draho, panečku.
No to teda proplatíte!
Hyml hergot, kdyby mi bylo dvacet, tak bych Vám řekla, s kým se tu mám vyspat, abyste mi to proplatili, ale já už deset let provozuju jenom bílej sex s ledničkou.
Prostě, jestli mi to neproplatíte, tak Vám sem pošlu ČOIku, protože tam dělá Boženka, moje kamarádka, a to uvidíte tanec, hotovej čardáš, Vám povidam.
S pánem bohem, vy jeden, jeden…
