19. února 2021

Popis není nuda - napsala Bára J.

Popis známe jako samostatný slohový útvar. My však tímto stylem obvykle nepíšeme celé dílo. Využíváme prvky subjektivně zabarveného popisu k dokreslení příběhu. Popis dává nápovědy k otázkám, které autor klade. Dodává příběhu na uvěřitelnosti. 
Někteří autoři ho řadí spolu s dialogem a akcí mezi 3 základní pilíře, chcete-li cihly, konstrukce příběhu. 

Co se týče tempa příběhu, popisné pasáže příběh spíše zpomalují, na rozdíl od akce, která tempo zrychluje. Dovednost čtivého autora potom spočívá ve vyváženém užití prostředků a udržení optimálního tempa. 
Popisem čtenáře vtáhne do děje a napíná ho s dalším vývojem událostí, nesmí to ale přehnat, aby se nezastavilo tempo dějové linky docela. V takovém případě by se čtenář začal nudit a ztratil úplně pozornost. 
Platí motto: „Nemusí pršet, stačí, když kape“. Na druhou stranu ani strohý popis není optimální. 
Čtenář si nedokáže situaci dostatečně konkrétně představit a nemusí se zajímat o to, jak se to s hrdiny bude dál vyvíjet.
Při psaní popisu se snažíme zachytit pohled očima konkrétní postavy. Např. divadelní sál bude popisovat jinak herec, který právě získal hlavní roli, jinak uklízečka, které z balkonu na hlavu spadla sklenička s červeným vínem, nebo divák, který přichází pozdě. Každý z nich má odlišnou povahu, za sebou jiný životní příběh a aktuálně naprosto odlišné emoce. Nic z toho však přímo nezmiňujeme. Čtenář by to sám měl pochopit ze způsobu, jakým postava prostředí popisuje.
Každý autor musí umět odhadnout, které detaily zmínit a které naopak vynechat. Vhodné je zaměřit se především na ty podrobnosti, které se časem ukáží významné pro děj nebo třeba charakterizují některou z postav. 
Obecně platí, že prostředí pro děj významnému věnujeme více pozornosti než jiným.
Začněme tím, že si představíme, jak scéna vypadá. Co na ní naší postavu zaujme? Následně zapojíme i další smysly a informace podáme ve spojení s emocemi, které postava právě cítí. Dodáme tím prostředí na autenticitě a uvěřitelnosti.
Z jazykových prostředků užíváme přirovnání a metafory.











Žádné komentáře:

Okomentovat