 |
| Martinova lit. prvotina |
světě plném nejrůznější techniky
a jedné nepříjemné nemoci,
na kterou ze začátku nebyl lék
a umírali na ni po celém světě stovky až tisíce lidí
v těch nejhorších dnech.
Díky očkování to vypadá,
že lidstvo nad touto nemocí
nakonec vyhraje.
Bloumám po světě jako duch,
nikoho a ničeho kolem si nevšímám.
Tedy kromě zpráv o té nemoci.
Jsou toho plné noviny každý den.
Tudíž to nejde nevnímat.
Jinak si žiju ve vlastním izolovaném světě.
Dřív jsem byl úplně normální chlap
se svými sny a touhami.
Poslední dobou však mám jeden jediný sen
utéct z tohoto světa do kláštera
přiblížit se bohu.
Chci mít kolem sebe lidi,
kteří ví úplně přesně,
jaké to je nemít ženu.
Povídat si s nimi,
modlit se.
Pak se zavřít do pokoje
a rozjímat o věcech pozemských
i nadpozemských.
Číst nebo psát.
Snad se to jednou povede.
Martin v lednu vydává svou literární prvotinu Duši nespoutáš.
