19. dubna 2020

Továrna na svalstvo – napsal Adam Fábik

Při vchodu do prostorné místnosti, osvětlené mnoha okny a světly, člověka jako první praští do nosu silný odér pracujících svalů. Oči oslepí pohled na ženy v pokročilém věku, oděné do věkově neodpovídajících úborů. A uši polechtá cinkot závaží a činek v souznění s hlasitým řevem plešatých trpaslíků, zvedajících více než kdokoliv jiný, ačkoliv s mizernou technikou. „Pojď, ty pičo! Zvedej!” Další variace této věty jsou asi tak to jediné, co většinou opustí jejich ústa.
Při dalším pohledu návštěvníka přivítá řada za sebou stojících různorodých strojů, v různých stádiích schnutí od potu cvičících, co si nevzali ručník.
Některé stroje jsou obsazené poctivými cvičícími, kteří dokonce vědí, co dělají, a užívají stroje správně. Hezky pomalu, s každým nádechem zvedají zátěž „Arrrghhh uffff” a pak ji zase s výdechem ještě pomaleji spouští dolů… „Uffff…”.
Ostatní mašiny jsou buď neobsazené, nebo slouží ostatním například jako lavička pro pohodlné vyřízení hovorů či „pokec“ s ostatními namakanými borci.
Někdy tu člověk může dokonce spatřit nebohou mladou dívku, či pokud má štěstí, i dvě. Slečny na vrcholu krásy a plny mládí se snaží co nejrychleji dokončit svůj trénink, aby mohly být konečně ušetřeny hladových pohledů okolních „cvičících“, kteří je díky intrikovanému využití zrcadel velmi „nenápadně“ pozorují.
Ano, posilovna dokáže být opravdu zajímavé místo. No, co se dá dělat. Kde jinde si má člověk vytvořit svaly? A proto je čas cvičit!

Žádné komentáře:

Okomentovat