27. listopadu 2019

Čarodějný vítr - napsala Milena Otradovská

Jednoho listopadového dopoledne pro mně přijela babička s dědou, aby mně vzali na venkov a do přírody. Byl jsem takový docela bledý, tak abych chytil barvu.
Cesta byla dobrá, ale často jsme stáli u semaforu na červenou. U jednoho byl krámek s košíky. Babička uviděla krásnou nůši a vzpomněla si hned na svou babičku, jak v ní nosila šišky na topení. Děda hned pohotově dodal, že až pojedou se mnou zpátky, tak si jí může koupit. Babička měla z dědova nápadu velkou radost.
V poledne jsme dorazili do jejich domečku, oběd byl připraven, tak jsem se najedl a šel jsem dobrovolně do postýlky na poledňáka. Babička mně četla pohádku o Malé čarodějnici, jak přičarovala do lesa vítr, aby mohli babičky sbírat do nůší dříví na topení.
Babička se při tom usmívala, asi si vzpomněla na tu nůši u semaforu. Ten den také foukal venku strašný vítr, až se stromy ohýbaly. Docela jsem se bál, že ta čarodějnice je za okny.
Nakonec jsem usnul a když jsem se probudil už se na mně usmívala babička a v okně sluníčko.














Žádné komentáře:

Okomentovat