15. září 2019

Jsem ta, kterou znáš - napsala Hana Kavalová

Už chvíli s ní byla.
To plaché děvče s nevinným pohledem.
Éterická víla.
Se sílou srovnatelnou s medvědem.

Už chvíli s ní byla.
Den po dni protkávala její dech.
Byla tou, o níž snila.
Tančila po špičkách na jejich rtech.

Už chvíli s ní byla.
Křehká a vzácná. Silná jako skála.
Jako diamantem do srdce tiše se vryla.
Ta po níž toužila. Ta, jež se bála.


Už chvíli s ní byla.
Dnes čelem „ona“ ve mně k ní se otočila.

„Pověz mi, děvče neznámé,
zda-li my se už dávno neznáme?“

A děvče odhalilo svou pravou tvář.
„Ano, jsem ta, kterou znáš.“

„Jsem ta, bez které ty nežiješ a hledáš záchrannou vestu.“
„Jsem ta, bez které nenajdeš správnou cestu.“
„Jsem ta, která už ublížila Ti a ty jsi přesto vstala.“
„Jsem ta, která si s Tebou možná nefér hrála.“
„Jsem ta, která pro Tebe je ten nejkrásnější cit.“
„Jsem ta, kterou ve svém životě musíš mít.“

Udělala krok – s úsměvem otočila se na mě ta mladá kráska.
A tiše řekla: „Jsem Láska.“

Žádné komentáře:

Okomentovat