11. dubna 2019

Jsem památný strom - napsal Martin Tomášek

Říká se, že chlap by měl v životě udělat tři věci: postavit dům, zplodit syna a zasadit strom.
Josef udělal vše tak, jak se má. Zasadil mě vedle svého domu pár měsíců po tom, co se mu narodil syn. Tehdy ještě nikdo nevěděl, jaká osobnost z tohoto dítěte vyroste. Ale já už jsem to tehdy tušila. Jsem totiž lípa. Kdysi československý, dnes český národní strom.


Ten muž který se zasloužil o to, že tu můžu tak dlouho stát, byl otec zakladatele samotného československého státu a prvního prezidenta Tomáše Garika Masaryka.
TGM nebo tatíčka Masaryka jak se mu přezdívalo mezi lidem.
Tento později tak významný muž pro rozvoj Československa se narodil ve střední vrstvě jeho otec se živil jako klavírní virtuóz v malém komorním orchestru o pěti nástrojích.
Matka pracovala jako vysoká státní úřednice u císaře Františka Josefa II.
O pět let později se z domu začala linout překrásná melodie, kterou otec hrál svému synovi každé ráno, než odešel hrát za peníze. Lidová píseň Ach, synku, synku se později stala nejoblíbenější píseň našeho budoucího státníka.
Ve mně samotné se rozproudila míza a rozechvěly listy daleko rychleji, vždy když jsem slyšela první tóny této lidovky.
V roce 1877 Tomáš Masaryk promoval na filosofické fakultě v Lipsku, kde poznal svoji budoucí manželku Charlotte. O rok později se s ní v americkém New Yorku oženil. Když si potřeboval popřemýšlet o nějakém osobním či státnickém rozhodnutím, tak s tím přišel za mnou, opřel se zády o kmen a dělil se se mnou o své životní plány a politické sny, které si postupně plnil.
On mluvil a já jsem poslouchala a vnímala jeho nezdolnou energii, která prostoupila celou mou stromovou bytostí od kořenů až po poslední lísteček v koruně.
Byla jsem u všeho podstatného, co se v Tomášově životě událo, od koupi jeho prvního koně přes narození jeho prvorozeného syna a ještě několik dalších potomků a pád Rakousko uherské říše, vznik první republiky a jejich prvních zákonů.
Od té doby doby, co Tomáš Garik Masaryk nastoupil do úřadu prezidenta nově vzniklého Československa byl čím dál zamyšlenější a zamračenější. Pobyt u mě vyměnil za dlouhé procházky nebo ještě delší projížďky na koni, ale čas od času si u mě vypil kávu podepsal nějaký zákon, nebo jednal se svými ministry a já jsem pyšná na to že jsem mohla být u rozkvětu našeho malého státu. Od dob tatíčka až po dnešek se toho hodně změnilo.
Zažila jsem druhou světovou válku, přírodní katastrofy s většími či menšími následky pro lidstvo a planetu. V domě slavného politika se vystřídalo hodně osob.
Já dostala označení památkově chráněný strom. Dnes pode mnou nikdo nesedá, tak když je mi smutno vzpomenu si na hodiny strávené se zakladatelem republiky a jeho oblíbenou lidovou píseň ach synku synku, vždy když si na ní vzpomenu postoupí mnou stejná energie možná ještě o něco silnější než tenkrát a je mi zase dobře.




























































Jsem památný strom.

Říká se, že chlap by měl v životě udělat tři věci. Postavit dům, zplodit dítě a zasadit strom. Zdejší majitel udělal vše, tak jak se má. Do země mě Zasadil pár měsíců po tom, co se mu narodil syn. Tehdy ještě nikdo netušil, jaká osobnost z tohoto dítěte vyroste, ale já už  to tehdy nějak tušila. Jsem totiž dvousetletá lípa. Československý, později český, národní strom.
Ten muž který se zasloužil o to, že tu Můžu, tak dlouho stát byl otec zakladatele samotného československého státu a prvního prezidenta Tomáše Garika Masaryka. TGM nebo tatíčka Masaryka jak  se mu přezdívalo mezi lidem. Ale to malinko  událostem.


Tento později tak významný muž pro rozvoj Československa se narodil ve střední vrstvě jeho otec se živil jako klavírní virtuóz v malém komorním orchestru o pěti nástrojích. Matka pracovala jako vysoká státní úřednice u císaře, Františka Josefa II.


O pět let později se z domu začala linout překrásná melodie, kterou otec hrál svému synovi každé ránotím, než odešel looohhhrát za peníze. Lidová píseň ach synku synku se později stala nejoblíbenější píseň našeho budoucího státníka. Ve mě samotné se rozproudila míza a rozechvěly listy rozechvěly listy daleko rychleji, vždy když jsem slyšela první tóny této lidovky.


V roce 1877 Tomáš Masaryk promoval na filosofické fakultě v Lipsku, kde poznal svoji budoucí manželku Charlotte o rok později se s ní v americkém new Yorku    vnějakým osobním či státnickým rozhodnutím, tak s tím přišel za mnou opřel kknjtz4 zády o kmen a dělil se se mnou o své životní plány a politické sny, které si postupně plnil. On mluvil a já4 poslouchala a vnímala jeho  nezdolnou, j která postoupila celou mou stromovou bytosti od kořenů až po poslední lísteček v koruně.


Byla jsem u všeho podstatného co se v Tomášově životě událo, od koupi jeho prvního koně přes narození jeho prvorozeného syna a ještě několik dalších potomků a pád Rakousko uherské říše, vznik první republiky a jejich prvních zákonů.


Od té doby doby, co Tomáš Garik Masaryk nastoupil do úřadu prezidenta nově vzniklého Československa byl čím dál zamyšlenější a zamračenější. Pobyt u mě vyměnil za dlouhé procházky nebo ještě delší projížďky na koni, ale čas od času si u mě vypil kávu podepsal nějaký zákon, nebo jednal se svými ministry a já jsem pyšná na to že jsem mohla být u rozkvětu našeho malého státu.


Od dob tatíčka až po dnešek se toho hodně změnilo.   Zažila jsem druhou světovou válku, přírodní katastrofy s většími či menšími následky pro lidstvo a planetu. V domě slavného politika se vystřídalo hodně osob. Já dostala označení památkově chráněný strom.


Dnes pode mnou nikdo nesedá, tak když je mi smutno vzpomenu si na hodiny strávené se zakladatelem republiky a jeho oblíbenou lidovou píseň ach synku synku, vždy když si na ní vzpomenu postoupí mnou stejná energie možná ještě o něco silnější než tenkrát a je mi zase dobře.


 

Žádné komentáře:

Okomentovat