8. dubna 2019

Háček aneb začátek příběhu - která z vět by vás přiměla číst dál?

Pomalu jsme se plížili lesem. Pevně jsem svírala ruce mých přátel. Kdyby mne teď pustili, nikdy v téhle tmě nenajdu cestu domů. Ze šrámů na nohou mi líně odkapávala krev. Kéž by tady jenom nebylo takové ticho...
Julie Provazníková

„Okamžitě mi to dej, nebo ti uříznu prsty,“ zamávala jsem jí nožem před obličejem. Myslela jsem, že se zblázním. Poslední kousek dortu mi nikdo jíst nebude!
Bára Týmalvá

Dveře otevřením zaskřípaly. Zvedla jsem oči od hrnku s kávou a uviděla ho. Usmíval se, v očích mu tančily jiskry a v ruce měl věrnostní kartičku.
Ivana Čuříková

Průšvih! Na tachometru 130 km/hod a manželovo horské kolo opouští střechu našeho auta.
Jitka Tužová

Zadání:
Napište první větu či úvodní odstavec nějakého příběhu tak, aby čtenář měl okamžitě chuť číst dál.

Tma, zápach a pronikavé světlo. Jsem vzhůru a přemýšlím, jestli už je ráno nebo ještě noc.
Pavlína Šaurová

Stmívá se. Dlouho nevětraný prostor studovny mi padá na hlavu a oči zavírá únava.
Kafe. Obracím už tak prázdný kelímek a pokouším se o jeho poslední kapku. Však marně. Dusí mě nevyřčená slova sypající se z knihoven a najednou i cizí ruka.
Ivana Čuříková

„Moje noha!“ Bolí to jako čert. Hlavou se mi honí, jestli budu ještě někdy chodit.
Pavlína Šaurová

 

Žádné komentáře:

Okomentovat