17. března 2019

Dredy - napsala Pavlína Šaurová a Eva Kašparová

Ve vlaku do Poděbrad jedou elegantní starší dáma, studentka a potetovaný mladík s dredy. V Mlékojedech mladík vystoupí. Dáma si zamumlá spíše pro sebe:
„Dřív se tetovali leda tak vězni, dneska to má každý druhý.“
„Kdy dřív myslíte? U nás ve třídě má kérku skoro každý,“ studentka na to.
„Myslela jsem za mých mladých let.“
„Jo, takže tak asi před sto lety.“
„No dovolte! Tetování není to jediné, co se od té doby změnilo. Za nás se mladí chovali uctivěji.“
„Ale prosím vás, toho naděláte. Vy jste nosili trvalou, dneska frčí dredy.“

„Myslíte to vrabčí hnízdo, co měl na hlavě? V tom musí mít stoprocentně nějaké breberky. A jak se to vůbec myje?“
„Normálně, jako každé jiné vlasy. Podle mě to byl docela fešák.“
„Vy máte teda vkus. Pokreslený jak plakát, na hlavě koudel, no potěš!“
„Tohle miluju, mluvíte jak moje matka! Kde je psáno, že kravaťák je vždycky slušný?“
„Tak to máte pravdu. Jeden ke mně přišel. Tvářil se jako pojišťovací agent. A když odešel, úspory byly fuč.“




Zadání: Vymyslete si tři postavy rozdílného charakteru, které spolu jedou ve vlakovém kupé. Jedna z nich vystoupí a zbylé dvě ji v dialogu komentují.