24. února 2019

Háček aneb začátek příběhu - která z vět by vás přiměla číst dál?

Každý z nás určitě zná ten okamžik napětí, kdy víte, že jste udělali něco, co jste dělat neměli, protože to šlo udělat jinak, a teď si ponesete následky, které už samozřejmě nemůžete zastavit a během sekundy si maximálně stačíte uvědomit, že tohle jste fakticky posrali.
Zuzana Fajmonová

Občas se mi stane, že zabloudím... ale na dálnici v protisměru jsem poprvé.
Zdena Součková

Nemám z toho dobrý pocit…
Renata Czaderová

Zadání:
Napište první větu či úvodní odstavec nějakého příběhu tak, aby čtenář měl okamžitě chuť číst dál.
Šla jsem sama temným hlubokým lesem a najednou za sebou uslyšela zlověstné: „Pozor, uhni!“
Anna Vocelová

Historie se vždy opakuje. Vždycky.
Vlastislav Janík


Řítím se úzkou pěšinou na kole. Sakra! Tuhle zatáčku nad srázem nemůžu zvládnout.
Jitka Tužová

Konečně jsme přišli na řadu. Navlékám neklidného psa do postroje a cítím neskutečnou nervozitu. Tři a půl tuny je už pořádná porce.
Michal Bareš

Tak to bude ještě hodně zajímavé.
Renata Czaderová

Pane bože, co tady dělám? Sice úchvatný západ slunce nad oceánem, ale pode mnou šedesáti metrové prázdno!
Jitka Tužová

„Paní řidičko, víte, proč jsem vás zastavil?!"
„Nemám nejmenší tušení."
„Kuš, potvoro! Paní, zavolejte si to tele, vždyť nás sežere."
Veronika IJsselstijn

„Sakra,“ zaúpěla bolestí při několikátém pokusu vyhrabat se z té díry ven.
Lenka Doleželová

Křičí … už zase křičí…
Renata Czaderová

Ve tmě se ztrácí světla odjíždějícího vlaku a já přemýšlím, jestli jsem neudělal chybu.
Viktor Polzer

Dívám se pravdě do očí.
Mrazí mě a chci uhnout.
Nemůžu.
Ivana Čuříková

„Už to ale nejde Franto, fakt už to nedávám,“ zoufale sténá Jirka. „Pětašedesát kilometrů. Už jen pětašedesát kilometrů a měli bychom tam být!“ uklidňuju ho a je mi jasné, že budeme muset co nejdříve najít místo, kde budeme moci, alespoň provizorně, převázat ty hluboké rány v Jirkově holeni…
Vladimír Pilgr












Žádné komentáře:

Okomentovat