10. prosince 2018

Usínání - napsala Jaroslava Kainová

Unaven, uběhán a nasycen usínal v teplém koutu cizí nory.
Ještě by to chtělo nějaké malé potěšení! pomyslel si.
V tom sladkém rozpoložení ucítil, jak mu po bříšku, pod levou packou a pod bradičkou, přejelo elektrizující a šimrající Něco.
 Pomalu - hhmm a lehounce - áách!
Vzdychl a převalil se na záda.
Něco ho pohladilo i po pravém boku, pak mu přejelo po zadečku a pohladilo ho to i po levém boku. Ještěěě! Tělíčkem mu projelo lehké zachvění.
Kdo to je? ptal se sám sebe.
Začal se probírat a rozlepovat ospalá očka. Pak ho to Něco podebralo pod hlavičkou, ťuklo do čumáčku a lehce sevřelo. Bylo to – zzzzz – příjemné. A vlhké!
Otevřel očka.
Byla tma, mokro a něha hlazení se měnila v pevné sevření, ještě pevnější sevření, až už nemohl dýchat!
Co se to děje?!
To byla poslední myšlenka ospalé myšky ve chřtánu hladového hada.

Poučení: Nelez do cizí postele.