![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiEbrcIMxTgx2n2lYuLA7dU5mGMxVOKQC8orPpaQx6B39o8G2aWXcMRW5iDoVs7mBscrii0MfEFR9UUiA94Wae-nr6NkQgNJNeGQl_63I1llqbwBhR5Lhn3iFqjb42WBfz0GhmTGFZN_DF_/s200/krabice+box-220257_960_720.jpg)
Velmi ráda jsem se probírala s babičkou a s dědou starými fotkami a dokumenty. Všechny je měli pečlivě uložené v krabicích. Užívala jsem si jejich povídání - kde byli, co tam dělali a od čeho všechny ty věci jsou.
V jedné krabici, na které bylo velkými písmeny napsáno RŮZNÉ, jsem objevila čtyři malé knížečky. Každému z nich patřily dvě.
Ve dvou červených se srpem a kladivem na obálce byly vylepené malé známky. Každá byla orazítkována miniaturním štemplem s červenou barvou. Ve zbylých dvou knížkách byly na místě známek nalepeny malilinkaté obrázky svatých, které prarodiče pečlivě sbírali a lepili si je do notýsku.
Až po letech jsem si na tyto knížečky vzpomněla. Babička je vzorně vytáhla ze stejné krabice a vyprávěla mi, jak chodili s dědou poctivě platit stranické příspěvky. A protože byli oba věřící, chodili dobrovolně přispívat ještě do místní církve.