17. října 2018

Poslední výlet - napsal Miroslav Tichý

,,Chci do Švýcarska."
,,Prosím Tě nezačínej s tím zase, už jsme to probrali."
,,Zaplatím si to."
,,Ty máš peníze? Kdes na to vzal?"
,,To není podstatný. Mám je. Tak vezmeš mě tam?"
,,Ne! Prostě ne! Vědět, že se o tom budeš chtít zase bavit, radši bych nepřišla."
"Jenže ty nevíš, jak mi je. Chodíš si mě sem jenom prohlížet jako do muzea."
"Netlač na mě, já tě tam vzít prostě nemůžu."
"A proč?"

"Miluju tě, copak to nechápeš?"
"A proto mě tam vzít musíš."
,,Já to ale nedokážu, pochop to, porodila jsem tě, nedokážu to."
,,Podívej se na mě. No, jen se podívej. Tohle miluješ? Jsi si jistá, že TO chceš milovat do konce života?"¨
,,Ale to není žádný To, jsi to TY Richarde. Miluju tě, jsi poslední co mi v životě zbylo. Tohle mi nemůžeš upírat."
,,Miluješ jenom představu ve svý hlavě. Ideu toho, jak to kdysi bylo. Chiméru. A nebreč sakra, bulíš tu už sedm let a nikam to nevede."
,,Richarde."
,,Ne ! Mlč … a dej mi už s Richardem pokoj… Jsem jen kus hnijícího masa na týhle zkurvený posteli. Žádnej Richard už není. Návštěvy končí, radši už jdi."
,,Přijdu zase zítra."
,,Mami?"
,,Copak synáčku?"
,,Jestli mě opravdu miluješ, vezmi mě do Švýcarska."

Žádné komentáře:

Okomentovat