Legenda o Marahwě - napsala Dana Emingerová

Marahwa u Mléčného pramene

Vodní víla Marahwa se zamiluje do lovce mamutů Mana. Rozzlobený bůh Perun nakonec dovolí své dceři se smrtelníky žít, ale výměnou za krutou podmínku. Až náčelník Man zemře, víla se promění v řeku Moravu a pak si Perun vezme to, o čem milenci ještě nevědí. Marahwa na otcův návrh přistoupí. Teprve pak zjistí, že čeká miminko, a pochopí, co si její otec nárokoval.
Marahwě, která začne žít s jeskynními lidmi pod Králickým Sněžníkem, se narodí syn Stamich. Odmalička je jiný než děti lovců mamutů. Rozumí řeči zvířat i rostlin a všechny lesní bytosti nad ním drží ochrannou ruku. Stamich nejraději poslouchá pohádky své maminky, ale také příběhy jejích vílích sester, které k chlapci promlouvají proměněné v kvítky mateřídoušky. Vyprávějí mu i o Perunově ledovém trůnu vysoko v horách, ze kterého se dá dohlédnout až do budoucnosti. A Stamich touží po nesmrtelnosti, aby mohl poznat, jak bude vypadat kraj bez jeskynních lidí a mamutů za tisíce let...

Lovci však mají tvrdý život, kde není prostor pro Stamichovy fantazie. Během krutých zim tlupa často hladoví a muži se musejí starat o shánění potravy. Jednou na lovu mamutů je Stamichův otec smrtelně zraněn samicí, které lovci odeženou mládě, aby všichni měli čerstvé maso. A zatímco Man umírá a přeje si, aby se ze Stamicha stal statečný lovec, chlapec k nevoli celé tlupy ulovené mamutí mládě pustí na svobodu. Ve chvíli, kdy Man vydechne naposledy a Marahwa se promění v řeku, zachraňuje Perun svého vnuka před zlobou jeskynních lidí. Bere si kloučka do své družiny nesmrtelných strážců hor, přiděluje mu jeho rodný kraj pod Králickým Sněžníkem a dává mu nové jméno Stamichman.