Kliknutím na nadpis se vám dole pod fotografií zobrazí odkaz na video

Podívejte se na Všechnopárty - diskusní duel Dany a Karla Šípa

Karel Šíp prosí Danu, aby už nic neříkala, že "po čtvrté najíždí do závěru". "Čtyři konce jsou špatně!" reaguje spi...

14. prosince 2017

Deník 5 - napsala Monika MacDonagh-Pajerová

Přidat popisek
1. února 1981, neděle
Vysvědčení jsem měla výborné,  vyznamenání. Ale hlavně, poprvé v životě mám opravdové kamarádky. Přítelkyně, to jsem dřív neznala.
Lucka je melancholická a tajuplná, dramatické rodinné zázemí, jako já. Udělala bych pro ni cokoliv. Káča má rozhled, příbuzné v Americe a pro strach uděláno. Rozesměje nás, kdy se jí zachce. Kamila je krasavice, sportovkyně, vede oddíl malých dětí, prostě dokonalá. Když přijdeme do naší stanice metra Gottwaldova,* zeptáme se jedna druhé – jsme tady dobře v metru? Zíráme na sebe, lidé zírají na nás a nám to připadá ohromně vtipné.
(Tuhle jsem někde zaslechla, že město Gottwaldov se jmenovalo před nimi úplně jinak. Neuvěřitelné, i města přejmenují. Sebe taky – Uljanovič je Lenin a Džugašvili je Stalin, a tak se divím, proč si Gottwald nechal tak politicky nevhodné jméno? Chudák „Božíles“, to musí být nadělení pro komunistu.)
Uspořádala jsem zimní mejdan v Beneticích a to jsme si s holkami užily. Teď je bohužel dávno po prázdninách, máma je ve Vinohradské nemocnici u táty Ivany Koutské** a my máme strašně práce ve škole.
Pořád píšeme nějaké prověrky, a to z předmětů, které mě nebaví. Matematika a fyzika a chemie. Hrůza. Ještě že Lucka to tak pěkně umí a já jí zase pomůžu s češtinou a dějepisem. Za námi si čile pomáhají Káča s Kamilou, asi mají taky nějakou dělbu práce. Nedivím se paní Chvalovské, tedy mamince Káči, že není z jejích nových kamarádek nadšená. Dokonce vyslovila obavu, že já nás všechny dostanu do maléru.
Osud nás znovu svedl dohromady v Ústavu pro studium totalitních režimů. Halt paní učitelka, zdvořilá, elegantní, čisťounká… s pevnou vírou, že když se děti přičiní, budou v životě šťastné a úspěšné. Bez ohledu na dobu a na okolí?
Kdyby tušila něco o mé pedagogické činnosti a že jsme vlastně kolegyně… tedy, že já jsem taková angličtinářka-němčinářka dobrovolnice, ta by se divila! Závidím sestře Kátě, že je malá, že má ještě klid.


* Dnes stanice Vyšehrad.
** Ivana Koutská, mámina kamarádka z gymnázia, vystudovala historii, provdala se za Jiřího Grušu a prožila s ním neuvěřitelné peripetie.

Žádné komentáře:

Okomentovat