![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi8F2XwTb5BU6ntnRInoaHWQ67tIlK_KLXb5uFfd_zVimDAijSKokY-3yQHMl8tM7H09enbfd_R0X6AX-iWpy9rVkh-7aVDvdUP_MZ2m7nULuQNqi3PGQu2U3tV_TqzxW0rLhHim6JO6ABL/s320/mrtv%25C3%25BD_k%25C5%25AF%25C5%2588.jpg)
“To víš že jo”, odpovídá jezdec,” víš kolik jsi mě stál peněz a smlouvání, a teď bych měl jít pěšky?”
“Člověče, opravdu slez, dál už nepojedu”, nedá se kůň, a vítr si pohrává s jeho hřívou.
“Ani nápad”, trvá na svém jezdec, “vždyť sedlo, uzda, jezdecké boty a vše další mě stálo celé jmění. Pohni sebou, ať dojedeme včas.”
“Ale my včas nedojedeme”, odpovídá mu kůň, “protože jsem mrtvý.”
Poučení: Nezkoušejte jezdit na mrtvých koních, i když Vás stáli jmění. Lepší je jít po svých.