5. listopadu 2016

Domácí úkol: Zajímavý zážitek nebo Nezvaný host - napsala Iveta Lukášová

Konečně jsem se odhodlala přihlásit se na kurz tvůrčího psaní. Chystám se na něj už pár let, ale vždy bylo něco jiného, co dostalo přednost. Teď jsem konečně odeslala přihlášku a položila si tu známou otázku “Proč já tam vlastně lezu?”.
Jako, vím proč, chci zjistit, jestli jsem schopná vůbec něco napsat, ale myslím tím PROČ. Proč tam lezu, když už teď vím, že budu mít nervy z toho, jak mi to nepůjde a jak to bude celé trapné. Jak budu frustrovaná až zjistím, že vlastně psát nedokážu. Proč mi nestáčí jen doufat, že možná to dokážu, ale musela bych jít na kurz. Proč se chci podívat pravdě do očí?
I přes tyto otázky, zaplaceno, jdu tam.
Šok, mám něco napsat. Příspěvek na téme Můj opravdu zajímavý zážitek nebo Nezvaný host. PROČ, proč jsem se hlásila, proč jsem neposlechla své pohodlné já, proč jsem zase naletěla tomu ďáblíkovi, který mě nutí vystupovat z mé zóny komfortu a to opravdu nesnáším. Ok, je to zaplacené, domluvila jsem se s Týnkou, že tam pojedeme, nemůžu jí v tom nechat, prostě něco napíšu a je to. Super, ale co, když jsem nikdy nic zajímavého nezažila a nezvaného hosta jsem zažila jen jednou, když mi bylo asi tak 13 a při čistění zubů jsem našla ve vaně myš. To byl nezvaný host, ale napište o tom příspěvek! Nic, najdu nějaký zážitek, i když je mi jasné, že ve chvíli, kdy o něm napíšu, přestane být zajímavý. Třeba si toho nikdo nevšimne. Když budu číst monotóně, lidi to přestane po prvních větách bavit. Přestanou dávat pozor, já si to tam nějak dožbrblám, dostanu k tomu zpětnou vazbu a zalezu si pod stůl. Tam už nějak přečkám do konce kurzu, vždyť nebude trvat věčně. Iveto, to dáš, piš. A je to tady, naprosto prázdno, nic. Jako bych vlastně nežila. Pomóc, já nemám zajímavé zážitky. Co zajímavé zážitky, já nemám žádné zážitky. Co jsem to celých těch 35 let dělala? Fajn, nestresuj se, něco jsi určitě dělala. Nechoď příliš daleko, stačí poslední rok. Nebo jen měsíc, zkus se zamyslet, co jsi dělala minulý týden? Už vím, minulý týden jsi držela půst. 5 dní na zelenině a vodě, to byl přeci hodně zajímavý zážitek. Jistě bude všechny zajímat, jak jsi pět dní hladověla. Napiš, že tě z toho bolela pěkně hlava, že jsi zjistila, jak moc jsi závislá na cukru a kávě. Jak jsi už druhý den byla schopná zabíjet pro kus rohlíku. Nebo třeba napiš o tom, že máš po půstu super energii a cítíš se fit. Aha, tak to bych měla, to je vlastně vše, co k tomu zážitku mohu napsat. No, tak to jsem doufala, že toho bude víc, ale co, třeba to pro někoho zajímavé bude. Třeba je to uspalo už v první polovině a nikdo si ničeho nevšimne.