Starosta najde mrtvolu - napsala Věra Adamcová

Potřebuji dodělat fasádu, zajdu za Josefem, starostu neodmítne a udělá to za hubičku. Materiál mám už odložený z rekonstrukce školky v obci. Proč neotvírá?
Klepu, zkouším dveře, je otevřeno, jdu dovnitř. Josef leží uprostřed pokoje, nehýbe se. Zkouším tep, žádný, je mrtvý. Ještě, že jsem dnes nic nesnídal.
Zvedám telefon na stole. Cože? Jaká je moje oblíbená píseň? To si mě pletete, nic jsem si k 60tinám neobjednal. Kde bydlím? Kněžice 50, ne Kněžice 30, to je adresa Josefa. Jasně, ten už ale žádnou oblíbenou píseň zahrát nepotřebuje. Rozumím, tu objednávku co má v kapse zlikviduji, nemusíte jí již řešit.

Teorie v praxi - napsaly Ludmila Dvořáková, Věra Adamcová a Olga Hánová

Ve vlaku cestuje paní s vnučkou, která zlobí, otravuje ostatní cestující, dělá nepořádek. Babička dítě očividně nezvládá. Když obě vystoupí, v kupé situaci komentuje starý pán a studentka - zjevně hodně humanitního oboru.

„To je dost, že vystoupily. A ten bordel, co nechaly. Papírky všude, vylitá limonáda. Všechno jí dovolí. A princezna si dělá, co chce. To za nás nebývalo!“
„Vždyť byla malá. A tak hrozné to také nebylo.“