Zobrazují se příspěvky se štítkemMarcela Zajíčková. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemMarcela Zajíčková. Zobrazit všechny příspěvky

16. listopadu 2015

Tichý pokoj - napsala Marcela Zajíčková

Stařík František Burda se ráno opět probudil s obvyklou bolestí všech kloubů, zatuhlých svalů a tím příšerným vrzáním v pravém koleni.
Pravou nohu vysunul z pod peřiny a opatrně jí položil na zem. Pak k ní rukou přistrčil tu druhou a pomalým pohybem své unavené tělo posadil na okraj postele. Obě nohy se teď dotýkaly studené země. Opatrnými pohyby zašátraly doprava a doleva až obě vklouzly do měkkých bačkor, které stály na svém místě vedle postele už dobrých několik let.

Cesta z práce do indických hor - napsala Marcela Zajíčková

Seděli jsme takhle jednou večer v hospodě a dorazil i kámoš z dob mého mládí. A prý vyráží do Indie. Do hor.
Hory, ty jsem vždycky milovala, ať v zimě nebo v létě. A ještě k tomu země mému srdci tak blízká skrz desítky knih o budhismu, józe, tibetských chrámech či jiných zenových moudrech. V mé hlavě se usadila myšlenka. A byla tam pořád a rostla a sílila a za měsíc už jsem stála na letišti s 18ti kilovým batohem očekávajíce neočekávatelné. Při vzpomínkách na události posledních dní, mně cukaly koutky úst.