Stařík František Burda se ráno opět probudil s obvyklou bolestí všech kloubů, zatuhlých svalů a tím příšerným vrzáním v pravém koleni.
Pravou nohu vysunul z pod peřiny a opatrně jí položil na zem. Pak k ní rukou přistrčil tu druhou a pomalým pohybem své unavené tělo posadil na okraj postele. Obě nohy se teď dotýkaly studené země. Opatrnými pohyby zašátraly doprava a doleva až obě vklouzly do měkkých bačkor, které stály na svém místě vedle postele už dobrých několik let.
Zobrazují se příspěvky se štítkemMarcela Zajíčková. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemMarcela Zajíčková. Zobrazit všechny příspěvky
16. listopadu 2015
Cesta z práce do indických hor - napsala Marcela Zajíčková
Seděli jsme takhle jednou večer v hospodě a dorazil i kámoš z dob mého mládí. A prý vyráží do Indie. Do hor.
Hory, ty jsem vždycky milovala, ať v zimě nebo v létě. A ještě k tomu země mému srdci tak blízká skrz desítky knih o budhismu, józe, tibetských chrámech či jiných zenových moudrech. V mé hlavě se usadila myšlenka. A byla tam pořád a rostla a sílila a za měsíc už jsem stála na letišti s 18ti kilovým batohem očekávajíce neočekávatelné. Při vzpomínkách na události posledních dní, mně cukaly koutky úst.
Hory, ty jsem vždycky milovala, ať v zimě nebo v létě. A ještě k tomu země mému srdci tak blízká skrz desítky knih o budhismu, józe, tibetských chrámech či jiných zenových moudrech. V mé hlavě se usadila myšlenka. A byla tam pořád a rostla a sílila a za měsíc už jsem stála na letišti s 18ti kilovým batohem očekávajíce neočekávatelné. Při vzpomínkách na události posledních dní, mně cukaly koutky úst.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)