Nastěhovali jsme se do nového domu a všimli jsme si, že nás někdo sleduje! V koupelně jsme měli velké okno, chyběly v něm žaluzie, takže z ulice bylo vidět skoro až do sprchy. Kdykoliv jsem se šla umýt, záclona v protějším okně se pohnula a za ní byla vidět silueta nějaké důchodkyně.
„Baba, už na nás zase čumí!“ pomyslela jsem si. „Asi nemá co dělat a nudí se.“
Časem mi to začalo být velmi nepříjemné. Od rána do večera tam seděla a pozorovala náš dům.