Všechno kolem působilo cize. Převalil ses na bok a civíš do stropu. Vůbec to tu neznáš.
Aha! udeří do tebe náhlé uvědomění. Včera tě konečně nechali použít ten nový teleportační vynález. Tak ses na to těšil a teď máš jen bolest hlavy. Zatracený vědecký pokrok. Sakra, že? Moc si z toho nepamatuješ. Samozřejmě, to dává smysl, byl to přece jen skok -
Moment. Hm. To nebylo tím, ty ses přece jaksi usadil v místním baru. Bylo to to první, co jsi udělal po svém přistání tady. Aaahaa, už se ti to pomaličku vrací.
Sakra.
Někomu dlužíš peníze. Hodně peněz.
Možná bys měl vstát a...
Oh, dobře, tak ne, tak ještě chvilku polež. Přemýšlíš, jak se ti jenom povedlo najít bar, zadlužit se třem modrým, jednomu žlutému a dvěma dvouhlavým obyvatelům této planety, a pak se dokonce složit v tomhle…
A sakra, že on tě jeden z těch modrých nechal přespat u sebe? Ne, nebyl to ten dvouhlavý? Nebo... jenom jedna z těch hlav..?
Zase usínáš. Smiřuješ se s tím, že se tu nejspíš na nějaký čas zabydlíš.
Právě sis totiž uvědomil, žes včera za jeden drink prodal svůj ovládací přístroj k teleportu.
Zadání:
Dopište příběh, který začíná větou: Vzbudil ses na tvrdé posteli, otevřel oči do mlhavého rána a nemohl sis vybavit, kde to jsi a co je vlastně za den.
