Odér těžké plísně, který se valil dveřmi ven, jí málem způsobil alergický záchvat.
Vstoupila dovnitř. Prkenná podlaha hlasitě sténala při sebemenším pohybu.
Rozhlížela se po rozlehlé předsíni a obličejem vrazila do lepkavé pavučiny, která jí okamžitě obalila celou tvář. Zpanikařila. Hbitě uskočila za realiťáka a utírala si obličej do jeho saka. Původní dřevěné obložení, o kterém zrovna zaníceně vykládal, jí v tu chvíli bylo úplně ukradené.
Světlo sem sotva pronikalo špinavými okny. V ten okamžik se stíny v rozích místnosti zdály až příliš živé a radši nechtěla domýšlet, co všechno se tam asi skrývá.
„Ta barabizna je jak vystřižená z hororu. Nechte tu aspoň umýt okna!" zaječela a prchala zpátky do bezpečí města.
