O svojanovském správci Rašínovi - napsala Dana Emingerová

Loutka správce Rašína v hradní expozici

V 15. století spravoval hrad Svojanov a celé panství Boskoviců rytíř Rašín. Tehdy Boskovicové rozšiřovali hradby o vnější hradební obvod se sedmi baštami a krutý správce nejen nutil poddané pracovat až do úmoru a vyčerpání, ale podle dávného zvyku zazdíval silné muže do hradeb, aby s posledním výdechem předali mocným zdem svou sílu. 

Časem si však uvědomil, že zazdíváním urostlých poddaných přichází o zdatné pracovníky, a tak sáhl po „jednodušším řešení“ a do hradeb nechal zaživa zazdít třináct dětí. Jeden z chasníků za to bezcitného Rašína proklel.

Když Rašín zemřel, uložili ho do hrobky v kostele v Rohozné. Jenže od té doby se na hradě začaly dít podivné věci. Jakmile odbila půlnoc, hrobka se otevřela a vyjel z ní Rašín na ohnivém býku. Seděl na jeho hřbetě obráceně a v rukou místo uzdy držel býčí oháňku.

Jednou Rašínova ducha potkal odvážný vysloužilý voják a zeptal se, co by krutého správce vysvobodilo ze zakletí.
„Mohl bych v klidu spát, jen kdyby má žena odnesla všechny kameny z hradeb Svojanova v zástěře a naskládala je na jejich původní místo,“ odpověděl Rašín. 

„Tak to máš smůlu,“ pokrčil rameny vysloužilec, takže Rašín jezdí kolem hradu každou noc až dodnes. 

Poučení: Kdo rozdává utrpení, sám nikdy nenajde klid.