Dvě lidské duše spojil vozataj do jednoho dvojspřeží a ony sami životem dál poběží
Usednul bych tiše za pracovní stůl nedaleko od Čertovky, když noci zbývá už jen půl
Z ticha čísi hlas se ptá, proč Romeo se svou Julií se dřív, než ráno zatím nepotká
Tiché škrábání básníkova pera tiše smolí stručnou odpověď
Víš láska není zrovna vhodné téma pro zpověď
Kdosi šeptá jsem noční motýl, který právě ztratil směr
A básník chystá se psát blues o chlapci a dívce z vyšších sfér
Vodovodní kohout tiše zpívá svoje blues, co ho naučil starej vodník z Čertovky
Tak jen zazpívat ho zkus dá ti pentle a závoj co ho tkaly ryby duhovky
Hlas ze tmy tiše zazvoní, přijde pak můj Romeo?
Však počkej dítě tvůj osud ti už brzy napoví
A nad Čertovkou stále svítí stříbrný měsíc ....
