Otočím další stránku a tam - přesně tam to bylo. Nedýchám! Plánek a návod k tomu, jak postavit doma loď. Rozumíte? Skutečnou loď! Jako kdyby náhle vypadla z mých dobrodružných knížek, které jsem tehdy průběžně četl, Thorem Heyerdahlem počínaje a Dr. Františkem Běhounkem konče. A to vše prý lze sestavit, jenom s domácím nářadím, které mám k dispozici u nás doma, v kůlně!
Hned druhý den jsem ten supernápad, probíral ve škole s kamarádem Vaškem. A odpoledne později, ještě v našem bunkru. Tak jo, postavíme loď, jsme na to přece dva. To musí vyjít, nemůže to být tak těžké, máme přesný návod a úžasný plánek, jak na to. Jen sehnat materiál. Loď, až bude hotová, pak nějak dopravíme na řeku Sázavu. Dobrodružství na vodě, umocněné blížícím se létem a prázdninami, by nám pak mohl závidět i sám Robinson Crusoe!
Druhý den Václav přišel do školy s ještě lepším nápadem. Prý se ví, o jedné zanedbané pramici, která by se jistě dala snadno opravit a zřejmě nikomu nepatří. A nic bychom nemuseli stavět.
Hned po škole jsme se šli, na ten parník podívat. Loď tam byla, ležela zanedbaná a oprýskaná, zarostlá ve vysokých kopřivách, na skládce odpadků, v chatové oblasti. Pro nás ovšem neskutečně krásná. Že má ve dně velkou díru, to byla, pro dva novopečené konstruktéry a stavitele křižníků, ponorek, ledoborců a záoceánských škunerů, naprostá maličkost! Poptávali jsme se lidí, po chatách kolem a všichni nás utvrzovali, že když ten vrak pramice odtud hned odvezeme, že budou jen rádi, jak jim tam už nebude hyzdit okolí jejich chat a zahrádek.
Hned po škole jsme se šli, na ten parník podívat. Loď tam byla, ležela zanedbaná a oprýskaná, zarostlá ve vysokých kopřivách, na skládce odpadků, v chatové oblasti. Pro nás ovšem neskutečně krásná. Že má ve dně velkou díru, to byla, pro dva novopečené konstruktéry a stavitele křižníků, ponorek, ledoborců a záoceánských škunerů, naprostá maličkost! Poptávali jsme se lidí, po chatách kolem a všichni nás utvrzovali, že když ten vrak pramice odtud hned odvezeme, že budou jen rádi, jak jim tam už nebude hyzdit okolí jejich chat a zahrádek.
Půjčili jsme si od sousedů dva vozíky, dvoukoláky a s pomocí kamarádů, tuhle naši loď naložili a dopravili, až k nám domů na zahradu. Nádhera! Opravy a práce na lodi sice tak jednoduché nebyly, ještě teď mám na jedné ruce občasně viditelnou jizvu, ve tvaru skoby a dodnes slyším Václavovo nadšené: "Drž ten nýt pořádně, já tě přece neříznu".
Hm. Přes drobné úrazy, práce na lodi pokračovaly a naše konstruktérské a stavitelské nadšení, nebralo konce.
Netrvalo dlouho a oba si nás s Václavem, zavolal ředitel školy a rovnou čelem ke kormidlu, tedy do ředitelny. Prý jsme ukradli loď! Aféra tak velká, jako bychom ukradli Titanic, nebo rovnou ruskou Auroru? Z obvinění vyplynulo, že si jedna žlučovitá nepřející paní vzpomněla, jak měla donedávna něco v kompostu a kopřivách, před její chatou a že to tam teď není. Prý jí ten škuner, nějací zlí kluci ukradli. Fakt, že nám to osobně dovolila, si tak nějak nechala pro sebe.
Netrvalo dlouho a oba si nás s Václavem, zavolal ředitel školy a rovnou čelem ke kormidlu, tedy do ředitelny. Prý jsme ukradli loď! Aféra tak velká, jako bychom ukradli Titanic, nebo rovnou ruskou Auroru? Z obvinění vyplynulo, že si jedna žlučovitá nepřející paní vzpomněla, jak měla donedávna něco v kompostu a kopřivách, před její chatou a že to tam teď není. Prý jí ten škuner, nějací zlí kluci ukradli. Fakt, že nám to osobně dovolila, si tak nějak nechala pro sebe.
Pro nás to bylo velké zklamání. Konec velkých snů. No co, tak jsme pramici zas naložili a odvezli zpět na místo, kde léta, v zapomnění a v kopřivách, s dírou ve dně, hnila. Majitelka ji pak prý rozsekala sekyrkou a spálila, ale u toho už jsme my dva naštěstí nebyli. S Vaškem jsme dostali ve škole napomenutí a tím to skončilo. Lidé jsou různí a ředitel školy pro nás a naše nadšení, měl asi tenkrát špetku pochopení. Já záhy obejvil princip kondenzátoru, šil padáky pro kočky, natahoval anténu pro dálkový příjem rádia, pokračoval ve vývoji střelného prachu, střelné bavlny a dynamitu, dle dobrodružných knih Julese Vernea a tak nebyl čas se trápit, jenom s jednou lodí. Vždyť začínaly prádniny!
Ale takhle velké námořní dobrodružství skončit nemůže. Po hodně odžitých letech, jsem úspěšně složil zkoušky, na kapitanátu v Děčíně a stal se kapitánem, s právem oddávat a pohřbívat do vody. Některé touhy a přání z dětství, si totiž musíme splnit, jen je odkládáme na později.
Ale takhle velké námořní dobrodružství skončit nemůže. Po hodně odžitých letech, jsem úspěšně složil zkoušky, na kapitanátu v Děčíně a stal se kapitánem, s právem oddávat a pohřbívat do vody. Některé touhy a přání z dětství, si totiž musíme splnit, jen je odkládáme na později.
Když dnes vytáhnu hlavní plachtu a kosatku, na stěžeň své jachty a ta se rozjede, hnána pouhým větrem, rozvlněnou vodní hladinou, vzpomenu si na první loď, na tu ukradenou. Protože ten kluk ve mně pořád je.
Ahoj!
Kapitán, lodní radiooperátor a děda tří vnuků, Jarda Čtvrtečka.
Kapitán, lodní radiooperátor a děda tří vnuků, Jarda Čtvrtečka.
