Voníš mi modrým Portugalem
Voníš mi bouřkami, které přicházejí s jarem
A hvězdy tiché sestry v Kristu kreslí po tvém nahém těle obrázky svým stříbrným štětcem lásky
Voníš mi loukou jarních květů
Jsi něžnou melodií v jejímž rytmu složil bůh svou první větu
Jsi vzpomínkou pocházející s jiných světů
Voníš nocí
Voníš Portugalem jsi veršem jsi něžným polibkem, kterým tichý bůh tiše uvítal se s ránem
