Hamlet - napsal Oldřich Voženílek

Vodu znám i její mrazivá úpatí.
Mám nebo nemám tu sílu tam skočit?
Navěky věků a možná jen prozatím.

Být nebo nebýt! A co si s tím počít!
Sirotkem nebyl jsem, přesto jím budu.
Ze všech stran stesky i rady se valí.
Bráním se soucitu, závisti, studu.

Řekni mi, příteli, proč jsme tak malí.
Matku už nemám, ale ona mě sleduje,
shůry mě hlídá a chrání a vede.
Mollové vědomí, jež urputně běduje,
jak černá kočka, co vrní a přede.

Do ucha nikdo mi žádný jed nevpraví.
Královna může i na záda vlézt ti.
Ona se raduje, protože c'est la vie
Hamlete, princi, ty nemáš to štěstí.
Do vody skočit je řešení jediné.
Do vody mrazivé, už jsem to pravil.
Žena je od Boha děťátko nevinné.
Princi, ty hlupáku, sám jsi se zabil!