24 hodin v CarrařeAleje pomerančovníků roubí cestu, po které se blížíme do Carrary. Stromy působí jako přirozená součást chodníků, kde bílý mramor kontrastuje s barvou zralých pomerančů. Jejich vůně nás provází na výletě do města, jehož slavný kararský mramor dal spolu s Michelangelem život nejslavnější soše světa, Davidovi.
V Italské provincii Massa-Carrara v podhůří Apuánských Alp, nás už z dálky oslňuje záře bílého vápence z nejstarších lomů Evropy. Po obou stranách silnice do Carrary stojí nekonečné řady skvostně bílých kvádrů, které připomínají Egyptské sarkofágy či tumby. Ovšem bez výzdoby. Surový mramor z místních lomů tady čeká na své kupce.
V Italské provincii Massa-Carrara v podhůří Apuánských Alp, nás už z dálky oslňuje záře bílého vápence z nejstarších lomů Evropy, severovýchodně nad Carrarou. Přijíždíme ze západu od města Sarzana, kde po obou stranách silnice míjíme nekonečné řady skvostně bílých kvádrů připomínajících Egyptské sarkofágy či tumby, ovšem bez výzdoby. Jde o surový mramor, z místních lomů, čekající na svého kupce.
Vystoupíme na hlavní silnici Via del Cavatore ve východní části města, vydáme se ulicí Via Cavuor či Via Verdi, které nás zavedou do historického jádra. Samotné centrum je velmi členité, tiché, bez turistů, rozdělené na několik malých náměstíček, s dlažbou, kašnami a mobiliářem z místního mramoru, stejně tak, jako věhlasná katedrála Sv. Ondřeje z konce 11 století, nezvykle skrytá v koutě malého náměstí, v bezprostřední blízkosti měšťanských domů. I přesto však působí majestátně. Bohatě zdobený portál s rosetovým oknem uprostřed, nese prvky románské, gotické, byzantské i antické. Dřevěný Interiér je strohý, ponurý, připomínající ranně křesťanskou baziliku.
Kararský mramor dal spolu s Michelangelem, život nejslavnější soše světa, Davidovi. Není tedy divu, že princezna z Carrary, Marie Tereza Malaspina ve městě založila Akademii krásných umění, která sídlí na konci ulice Via Verdi, v centru města. Dá se zde studovat kromě sochařství a jiných oborů, i Konzervování a restaurování mramoru, jediné v Evropě. Místní Akademie je také spolupořadatelem věhlasného sochařského sympózia, které se pravidelně koná v letních měsících.
Těžba v místních lomech a dolech se dědí v Italských rodinách z generace na generaci. Kromě Italů jsou majiteli dolů boháči z celého světa. Spoluvlastníkem jednoho z největších je překvapivě i rodina Usamy Bin Ládina. Výlet džípem do vybraných lomů v horách je určitě zážitkem, musí se však domluvit dlouho dopředu.
Smělou jízdu z města si užíváme po divoce klikaté, úzké a strmé silnici severovýchodně nad Carrarou, cestou se nám otevírají scenérie malebných zalesněných hor, bílých vápencových skvrn a mezi nimi vchody do jeskyní, z dálky připomínající myší díry. Náš cíl nacházíme po 40 minutách jízdy ve výšce 900 m.n.mořem. Ocitáme se před branou Botanické zahrady Apuánských Alp, založenou botanikem Pietrem Pellegrinim. Při procházce zahradou nás okouzlí Alpská flóra, místní endemity v podobě Dvojštítku a Rožce Apuánského, stejně tak jako panoramatické výhledy hor. Když se pak v pozdějších hodinách vracíme zpět, díváme se opačným směrem, na bílé město s červenými střechami a v dáli na horizontu nekonečné Středozemní moře.
Těžba v místních lomech a dolech se dědí v Italských rodinách z generace na generaci. Kromě Italů jsou majiteli dolů boháči z celého světa. Spoluvlastníkem jednoho z největších je překvapivě i rodina Usamy Bin Ládina. Výlet džípem do vybraných lomů v horách je určitě zážitkem, musí se však domluvit dlouho dopředu.
Smělou jízdu z města si užíváme po divoce klikaté, úzké a strmé silnici severovýchodně nad Carrarou, cestou se nám otevírají scenérie malebných zalesněných hor, bílých vápencových skvrn a mezi nimi vchody do jeskyní, z dálky připomínající myší díry. Náš cíl nacházíme po 40 minutách jízdy ve výšce 900 m.n.mořem. Ocitáme se před branou Botanické zahrady Apuánských Alp, založenou botanikem Pietrem Pellegrinim. Při procházce zahradou nás okouzlí Alpská flóra, místní endemity v podobě Dvojštítku a Rožce Apuánského, stejně tak jako panoramatické výhledy hor. Když se pak v pozdějších hodinách vracíme zpět, díváme se opačným směrem, na bílé město s červenými střechami a v dáli na horizontu nekonečné Středozemní moře.
Původní verze:
V Italské provincii Massa-Carrara v podhůří Apuánských Alp, nás už z dálky oslňuje záře bílého vápence z nejstarších lomů Evropy, severovýchodně nad Carrarou. Přijíždíme ze západu od města Sarzana, kde po obou stranách silnice míjíme nekonečné řady skvostně bílých kvádrů připomínajících Egyptské sarkofágy či tumby, ovšem bez výzdoby. Jde o surový mramor, z místních lomů, čekající na svého kupce.
Vystoupíme na hlavní silnici Via del Cavatore ve východní části města, vydáme se ulicí Via Cavuor či Via Verdi, které nás zavedou do historického jádra. Samotné centrum je velmi členité, tiché, bez turistů, rozdělené na několik malých náměstíček, s dlažbou, kašnami a mobiliářem z místního mramoru, stejně tak, jako věhlasná katedrála Sv. Ondřeje z konce 11 století, nezvykle skrytá v koutě malého náměstí, v bezprostřední blízkosti měšťanských domů. I přesto však působí majestátně. Bohatě zdobený portál s rosetovým oknem uprostřed, nese prvky románské, gotické, byzantské i antické. Dřevěný Interiér je strohý, ponurý, připomínající ranně křesťanskou baziliku.
Kararský mramor dal spolu s Michelangelem, život nejslavnější soše světa, Davidovi. Není tedy divu, že princezna z Carrary, Marie Tereza Malaspina ve městě založila Akademii krásných umění, která sídlí na konci ulice Via Verdi, v centru města. Dá se zde studovat kromě sochařství a jiných oborů, i Konzervování a restaurování mramoru, jediné v Evropě. Místní Akademie je také spolupořadatelem věhlasného sochařského sympózia, které se pravidelně koná v letních měsících.
Těžba v místních lomech a dolech se dědí v Italských rodinách z generace na generaci. Kromě Italů jsou majiteli dolů boháči z celého světa. Spoluvlastníkem jednoho z největších je překvapivě i rodina Usamy Bin Ládina. Výlet džípem do vybraných lomů v horách je určitě zážitkem, musí se však domluvit dlouho dopředu.
Smělou jízdu z města si užíváme po divoce klikaté, úzké a strmé silnici severovýchodně nad Carrarou, cestou se nám otevírají scenérie malebných zalesněných hor, bílých vápencových skvrn a mezi nimi vchody do jeskyní, z dálky připomínající myší díry. Náš cíl nacházíme po 40 minutách jízdy ve výšce 900 m.n.mořem. Ocitáme se před branou Botanické zahrady Apuánských Alp, založenou botanikem Pietrem Pellegrinim. Při procházce zahradou nás okouzlí Alpská flóra, místní endemity v podobě Dvojštítku a Rožce Apuánského, stejně tak jako panoramatické výhledy hor. Když se pak v pozdějších hodinách vracíme zpět, díváme se opačným směrem, na bílé město s červenými střechami a v dáli na horizontu nekonečné Středozemní moře.
Definitivně opouštíme město a vydáváme se směrem na Massu, kde upoutají naší pozornost pompézní áleje pomerančovníků, působících jako přirozená součást chodníků, kde bílý mramor kontrastuje s barvou zralých pomerančů, nejen na stromech, ale i pod nimi a jejich vůně nás provází, dokud se od Carrary nevzdálíme dostatečně daleko.
Kararský mramor dal spolu s Michelangelem, život nejslavnější soše světa, Davidovi. Není tedy divu, že princezna z Carrary, Marie Tereza Malaspina ve městě založila Akademii krásných umění, která sídlí na konci ulice Via Verdi, v centru města. Dá se zde studovat kromě sochařství a jiných oborů, i Konzervování a restaurování mramoru, jediné v Evropě. Místní Akademie je také spolupořadatelem věhlasného sochařského sympózia, které se pravidelně koná v letních měsících.
Těžba v místních lomech a dolech se dědí v Italských rodinách z generace na generaci. Kromě Italů jsou majiteli dolů boháči z celého světa. Spoluvlastníkem jednoho z největších je překvapivě i rodina Usamy Bin Ládina. Výlet džípem do vybraných lomů v horách je určitě zážitkem, musí se však domluvit dlouho dopředu.
Smělou jízdu z města si užíváme po divoce klikaté, úzké a strmé silnici severovýchodně nad Carrarou, cestou se nám otevírají scenérie malebných zalesněných hor, bílých vápencových skvrn a mezi nimi vchody do jeskyní, z dálky připomínající myší díry. Náš cíl nacházíme po 40 minutách jízdy ve výšce 900 m.n.mořem. Ocitáme se před branou Botanické zahrady Apuánských Alp, založenou botanikem Pietrem Pellegrinim. Při procházce zahradou nás okouzlí Alpská flóra, místní endemity v podobě Dvojštítku a Rožce Apuánského, stejně tak jako panoramatické výhledy hor. Když se pak v pozdějších hodinách vracíme zpět, díváme se opačným směrem, na bílé město s červenými střechami a v dáli na horizontu nekonečné Středozemní moře.
Definitivně opouštíme město a vydáváme se směrem na Massu, kde upoutají naší pozornost pompézní áleje pomerančovníků, působících jako přirozená součást chodníků, kde bílý mramor kontrastuje s barvou zralých pomerančů, nejen na stromech, ale i pod nimi a jejich vůně nás provází, dokud se od Carrary nevzdálíme dostatečně daleko.
